Majetková struktura ČEZu je jedním z hlavních témat vlády na příští rok

Nahrávám video

V nadcházejícím roce je jedním z hlavních témat vlády změna majetkové struktury společnosti ČEZ a další fungování této energetické skupiny. Ministři tím reagují na vývoj energetické krize i bezpečnostní hrozby, které se objevily po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice ale vládě vyčítá, že postupuje příliš pomalu.

Je to téměř půl roku, co v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že stát chce získat dohled nad tuzemskými klíčovými elektrárnami a mít tak pod kontrolou vlastní výrobu elektřiny. Musí proto podle něj dojít k restrukturalizaci ČEZu. „To není řešení pro tuto zimu, bude to proces, který chvíli potrvá,“ uvedl Fiala.

Tento proces má odstartovat už za pár týdnů. Pro vládu je to podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) priorita pro příští rok. „My se tím musíme zabývat určitě i v souvislosti s tím, že budeme vybírat na začátku roku 2024 dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. (…) Musíme se zamyslet nad tím, jak by ČEZ měl do budoucna vypadat, jakou by měl mít vlastnickou strukturu, ale i nad tím, jak bude vypadat distribuce.“

„Změna struktury tak, aby stát měl větší vliv ve smyslu toho, které části energetického mixu jsou v čí kompetenci, si myslím, že je namístě,“ soudí vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

Rozdělení na výrobní a obchodní část

Mezi politiky se mluví o tom, že by se společnost mohla rozdělit na výrobní část, kterou by mohl stoprocentně vlastnit stát, a na část obchodní či distribuční. Ta by naopak patřila soukromníkům.

„Téma toho, jestli by měl tedy být ovládnutý ČEZ, případně jak by se k energetické infrastruktuře obecně mělo přistupovat, by se otevřít mělo. Je to věcí diskuse a vyhodnocení rizik,“ podotkl místopředseda ODS Zdeněk Zajíček.

„Je to i otázka toho, jaké jsou dividendy, jak je využíváme dále na pomoc těm, kteří jsou nejzranitelnější – to bychom řešit měli,“ upozornila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Jurečka: Diskuse musí být velmi rychlá

Lidovci čekají, že klíčové rozhodnutí udělá vláda už během několika příštích měsíců. „Nejen výroba elektřiny, ale i distribuce jsou opravdu strategické oblasti důležité pro bezpečnost státu, pro fungování kritické infrastruktury, národního hospodářství a podobně. (…) Debata musí být teď velmi rychlá, v řádu nejpozději prvního kvartálu příštího roku,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Opozice je ale přesvědčena o tom, že vláda měla ohledně společnosti ČEZ jednat už dříve. „Tohle měla vláda řešit už dávno… Sdělovat to na konci tohoto roku v době totálního průšvihu, když už se dávno mělo jednat o tom, že se vykoupí akcie společnosti ČEZ minoritních akcionářů. (…) To snad nemůže myslet vážně,“ prohlásil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

„Měl by to být cíl nejen u ČEZu, ale i u plynové infrastrukury, u plynových zásobníků, to jsou všechno věci, které souvisejí s energetickou bezpečností státu,“ uvedl také místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).

Stát vlastní ve společnosti ČEZ sedmdesátiprocentní podíl. Akcie této energetické skupiny spravuje resort financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
před 2 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 9 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.