Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.
Inflace v EU v březnu vystoupila na 7,8 procenta. Česká je třetí nejvyšší
V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Statistický úřad tak zpřesnil svůj rychlý odhad ze začátku tohoto měsíce, podle kterého březnová inflace v zemích používajících euro činila 7,5 procenta.
Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Vzhůru ji tlačí zejména zdražující energie. V březnu se ceny energií v eurozóně meziročně zvýšily o 44,4 procenta. Bez zahrnutí energií činila inflace 3,4 procenta.
Nejvyšší inflaci v EU vykázala Litva, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 15,6 procenta. Druhé místo obsadilo Estonsko s inflací 14,8 procenta. Nejnižší inflaci naopak vykázala Malta, a to 4,5 procenta. Za ní následovaly Francie a Portugalsko.
ECB by mohla zvýšit úroky
ECB minulý týden navzdory rostoucí inflaci ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Viceprezident ECB Luis de Guindos nicméně ve čtvrtek zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil, že by centrální banka mohla už v červenci přikročit ke zvýšení úroků.
„Z dnešní perspektivy je červenec možný,“ nastínil. Dodal nicméně, že je také možné, že ECB úroky zvýší až v září, případně ještě později. „Prostudujeme si údaje, a teprve pak rozhodneme,“ dodal.
Evropská centrální banka v červnu představí aktualizované makroekonomické prognózy. V březnu banka zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,1 procenta z 3,2 procenta předpokládaných v prosinci.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden předpověděl, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 procenta vystoupí na 5,3 procenta. V příštím roce počítá fond s poklesem inflace, a to na 2,3 procenta.
Prudce zdraží potraviny, ohrozí to stovky milionů lidí
Za rostoucí ceny může mimo jiné ruská válka proti Ukrajině. Prezident Světové banky David Malpass odhaduje, že potraviny zdraží v důsledku konfliktu až o 37 procent. Banka předpovídá, že krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz například na placení školného.
„Je to lidská katastrofa, znamená to horší dostupnost potravin. Zároveň se to ale stává politickým tématem pro vlády, které s tím nemohou nic dělat. Ony to nezpůsobily a teď jen sledují, jak se ty ceny zvyšují,“ konstatoval Malpass.
Upozornil, že ceny se výrazně zvyšují prakticky plošně. „Ovlivňuje to jídlo všeho druhu, oleje, obilí, a pak se to promítá i do dalších plodin,“ nechal se slyšet. Růst cen ovlivňuje i kukuřici, která zdražuje, když zdražuje pšenice, dodal Malpass.
Šéf Světové banky upozornil, že ve světě je dost potravin pro všechny a podle srovnání se situací v minulosti jsou i vysoké zásoby potravin. Je ale potřeba změnit způsob distribuce, aby se potraviny dostaly tam, kde jsou potřeba. Jedním z hlavních úkolů Světové banky je snažit se ve světě zmírňovat chudobu.
Malpass ale nedoporučuje, aby státy dotovaly produkci potravin nebo se snažily zastropovat ceny. Místo toho je podle něj potřeba se v celém světě zaměřit na zvýšení dodávek hnojiv i potravin, spolu s cílenou pomocí těm nejchudším.
Pokud se krizi nepodaří odvrátit, hrozí podle Malpasse chudoba a podvýživa stovkám milionů lidí.
