Mimořádná dávka za mírnějších podmínek. Maláčová nastínila možnosti pomoci kvůli energiím

Nahrávám video
Brífink MPSV k situaci na trhnu s energiemi
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo o možnostech pomoci lidem čelícím skokovému zvýšení cen energií. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) mimo jiné oznámila, že lidé, kteří změní do konce roku dodavatele poslední instance (DPI) za běžného, budou moci na zaplacení vysokých úhrad za energie využít dávku mimořádné okamžité pomoci. Podmínky jejího přidělení se pro tento případ zmírní.

„Mimořádná okamžitá pomoc na mimořádnou událost bude časově limitovaná. Do konce tohoto roku budou lidé muset přejít k novému dodavateli. Pravděpodobně pak obdrží velmi vysokou částku, nebo fakturu. Pokud nebudou mít dostatek financí, tak jim pomůžeme,“ řekla ministryně. Dočasné poskytování pomoci má podle ní lidi motivovat, aby si co nejrychleji našli běžného dodavatele.

V polovině října oznámila ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Jejích 900 tisíc klientů tak zůstalo bez stálého dodavatele a čelí někdy až několikanásobnému navýšení záloh za energie.

MPSV původně uvedlo, že tuto situaci nelze řešit dávkou mimořádné okamžité pomoci, jak navrhoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Svůj postoj ovšem změnilo.

Podle Maláčové je aktuálně nutné co nejdříve přejít k běžnému dodavateli. Poté klienti obdrží vyúčtování. S ním budou moci případně zažádat o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi dávky hmotné nouze, u nichž se posuzuje příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek – dostanou ji proto jen lidé ve vážné tísni.

Pro ty, na které dopadl konec dodavatelů energií, však ministerstvo práce podmínky zmírní. Pokud nebudou mít úspory vyšší než dvojnásobek životního minima své domácnosti a k tomu dvojnásobek nákladů na bydlení, dostanou na uhrazení faktury peníze. „Bude to hranice, ke které nebudeme k majetku přihlížet,“ vysvětlila ministryně. Kolik by stát mohl na mimořádné dávky na úhradu energií vydat, neupřesnila.

Lidé, kteří už zálohy či jejich část zaplatili a dostali se kvůli tomu do hmotné nouze, mohou o mimořádnou dávku žádat už nyní. Pokrýt by jim měla ostatní výdaje, na které kvůli úhradám energií nemají. Týká se to například částky na nájem či na zimní oblečení pro děti. U této pomoci se už příjem a majetek ale bude posuzovat podle běžných pravidel. „Peníze mohou žadatelé dostat do několika desítek minut,“ dodala Maláčová.

Dva tisíce úředníků k dispozici

Úřady práce vyčlení na agendu dávek kvůli energiím úředníky. „Celkově alokujeme na celou záležitost tisícovku úředníků na příjem a tisícovku na administraci. Předpokádáme, že tak budeme schopni zprocesovat 10 tisíc žádostí týdně,“ konstatovala ministryně a doplnila, že pracovníci úřadů často žadatelům volají o doplnění podkladů. Lidé by tak podle ní neměli ignorovat hovory s telefonním číslem začínajícím 900.

Ministerstvo práce připravilo podle Maláčové také novelu k dávkám na bydlení. Navrhuje v ní zvláštní příspěvek, který by se mohl při skokovém růstu nákladů vyplácet. Šéfka resortu o změně zákona jedná i se zástupci pětikoalice. Chce usilovat o schválení normy ve sněmovně hned při prvním projednávání, aby změna platila od ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...