Odstoupit od konkurenční doložky zaměstnavatel může. Zákon není možné dotvářet, rozhodl Ústavní soud

Zaměstnavatel může teoreticky odstoupit od konkurenční doložky, aniž by uvedl důvod a předem měl se zaměstnancem ve smlouvě definované podmínky. Ústavní soud (ÚS) v pondělí vyhověl stížnosti firmy, která distribuuje elektroniku, ve sporu s bývalým generálním ředitelem. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Ludvík David, případem se bude znovu zabývat Okresní soud v Ostravě.

Firma měla s ředitelem smlouvu, která zahrnovala také konkurenční doložku. Zaměstnanec se v ní zavázal, že šest měsíců po ukončení pracovního poměru nebude pracovat pro konkurenci, za což mu společnost měla vyplácet polovinu někdejšího platu. Těsně před vypršením pracovní smlouvy však firma od konkurenční doložky jednostranně odstoupila, což smlouva umožňovala i bez udání důvodu.

Ostravské soudy vyhověly žalobě bývalého ředitele, a to zejména s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. Právě nejvyšší instance už dříve stanovila, že zaměstnavatel není oprávněn v průběhu trvání pracovního poměru odstoupit od konkurenční doložky z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to ani tehdy, pokud si smluvní strany takovou možnost sjednaly.

Odstoupení od doložky může být zneužitím práva, musí však být dokázáno

Podle pondělního nálezu ale Nejvyšší soud vyžaduje víc než zákon samotný. „Hovoří nikoliv ústy zákona, ale nad jeho rámec, a dopouští se ústavně nepřípustného dotváření práva,“ řekl David. Důvody pro odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky tak nemusí být mezi smluvními stranami předem specifikovány.

„Je žádoucí, aby takový důvod sjednán byl, ale není to podmínkou,“ uvedl David. Připustil, že v některých konkrétních situacích může být odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky zneužitím práva. Je ale nutné vždy posoudit konkrétní okolnosti, vést tímto směrem dokazování, a nikoliv se paušálně spokojit s judikátem Nejvyššího soudu, míní David.

V konkrétním sporu, který ÚS řešil, měl pracovní poměr skončit 30. dubna 2016. Osm dní před tím firma písemně odstoupila od konkurenční doložky, ředitel se to dozvěděl 26. dubna. Odstoupení od smlouvy pokládal za neplatné, žalobou se domáhá přibližně 430 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...