Bývalý šéf Českých drah Zelený nemá nárok na 7 milionů z konkurenční doložky, rozhodl soud

Bývalý ředitel Českých drah Dalibor Zelený nemá nárok na kompenzaci konkurenční doložky, kterou po svém nuceném odchodu z funkce rok dodržoval a která mu zakazovala působit v totožném oboru. V úterý o tom už podruhé pravomocně rozhodl odvolací senát pražského městského soudu.

Zelený chce po firmě celkem sedm milionů, v aktuální první žalobě se domáhal 607 tisíc korun a úroků.

Dráhy pokládají doložku za neplatnou. Zelený naopak tvrdí, že ji musel plnit, protože v opačném případě mu hrozila sedmimilionová pokuta. Suma odpovídá jeho ročnímu ředitelskému platu. Na stranu drah se nejprve přiklonil obvodní soud, proti čemuž si Zelený podal odvolání.

„Odvolací soud dospěl k názoru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný,“ uvedla dnes předsedkyně senátu Jana Knotková. Zelenému zároveň uložila, aby drahám uhradil náklady odvolacího řízení ve výši 53 tisíc korun.

  • O tom, že Zelený na výplatu doložky nárok nemá, rozhodl městský soud již před dvěma lety. Tehdy to zdůvodnil tím, že doložku neodsouhlasila dozorčí rada Českých drah. 
  • Rozhodnutí však letos zrušil Nejvyšší soud, který věc vrátil k dalšímu projednání s tím, že chybějící souhlas dozorčí rady nelze vykládat v neprospěch Zeleného a že by se případ měl posuzovat podle zákoníku práce, u nějž se konkurenční doložky řídí jinými pravidly než u obchodního zákoníku.

Senát Knotkové nyní při respektování názoru Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že Zelenému při nástupu do funkce platně vznikl pracovněprávní vztah, z nějž mu však plynuly práva a povinnosti jen do konce roku 2013. Tehdy totiž došlo v právních předpisech ke změně, která již nadále neupravovala možnost výkonu činnosti v obchodním vedení firmy v rámci pracovněprávního vztahu.

Zelený byl odvolán v únoru 2014. „Jestliže právo na plnění z konkurenční doložky mělo vzniknout okamžikem skončení pracovního poměru, tak takové právo vzniknout nemohlo,“ konstatoval soud.

Dalibor Zelený řídil České dráhy zhruba půl roku. Funkci získal za ministra dopravy Zdeňka Žáka z úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Odvolán byl za Žákova nástupce, ministra Antonína Prachaře (ANO).

Podle Zeleného mu firma měla při jeho odchodu seriózně sdělit, že ujednání považuje za neplatné, což neučinila. Stejně tak nevyužila možnost doložku vypovědět a její platnost prý začala zpochybňovat až následně. Při minulém odvolacím řízení upozorňoval Zelený také na to, že České dráhy rozšířily nepravdivou informaci, že se s nimi soudí kvůli takzvanému „zlatému padáku“, ačkoliv to byl právě on, kdo po svém nástupu do funkce výplaty odchodného zrušil jako nemravnou věc.

Právnička Českých drah Lenka Příkazská argumentovala mimo jiné tím, že Zelený nerespektoval vnitřní normy a pravidla firmy, když konkurenční doložku uzavřel se svým přímým podřízeným – tedy prakticky sám se sebou, aniž by svůj záměr, natož pak samotnou dohodu, s kýmkoliv projednal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...