Řecký parlament odsouhlasil reformy, které vláda předložila věřitelům jako základ k jednání a slib výměnou za další finanční pomoc. Evropská komise, Evropská centrální banka a měnový fond už oznámily, že návrh reforem je za určitých podmínek základem pro jednání o nové pomoci. Během soboty budou o řeckých příslibech jednat i ministři eurozóny, na neděli zatím stále platí konání mimořádného sjezdu všech členů EU. Schvalovací proces probíhá doslova za pět minut dvanáct. Dohoda musí být na stole do pondělí, jinak Řecku hrozí bankrot a případný odchod z eurozóny.
V třísetčlenném parlamentu podpořilo vládní plán 251 zákonodárců, 32 bylo proti a osm se hlasování zdrželo. Proti byli nebo se zdrželi také někteří členové vládní strany SYRIZA, včetně dvou ministrů. Ti patří k levicovému křídlu strany, která reformní návrhy odmítá. To vede ministr pro energii Panagiotis Lafazanis. Vládní nejednota podle agentury AP vyvolává pochybnosti ohledně stability vlády.
Detailní přehled návrhů z Atén najdete ZDE.
Premiér Tsipras během debaty naléhavě přesvědčoval k přijetí návrhu reforem. Byl donucen jít směrem, který je mimo jeho stranický program, řekl. Některé návrhy, které teď leží na stole, jsou ale v některých bodech lepší, než ty, které byly předtím Řecku vnuceny, doplnil během jednání. Poprvé prý existuje pevný plán k restrukturalizaci dluhů země.
Podle svých slov Tsipras během uplynulých šesti měsíců „udělal všechno možné“, aby zemi bez dalších bolestivých úspor dostal z krize. Při odmítnutí aktuálního návrhu by se však země „mohla pohybovat po minovém poli“, doplnil a řekl, že to národu nechce zamlčovat. „Ano, udělali jsme chyby,“ přiznal Tsipras také a doplnil, že země stojí na pokraji bankrotu.
Průzkum: Euro chce zachovat 84 procent Řeků
Tsipras věřitelům slíbil zvýšit ve své zemi některé daně, zavést penzijní reformu nebo uspořit v armádě. Podobné kroky jsou ale v přímém protikladu k tomu, co jeho strana slibovala před vítěznými volbami. Navíc před několika dny většina Řeků podobné kroky odmítla v referendu. Řecká vláda reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření předala již ve čtvrtek představitelům eurozóny.
Již před hlasováním vyzvalo několik členů strany SYRIZA k návratu k drachmě, pokud nebude možná dohoda s věřiteli bez úspor. V pátek v Aténách také proti úsporám protestovalo celou noc zhruba 7000 lidí. Zachovat euro si ale přeje 84 procent Řeků, zatímco návrat k drachmě chce jen 12 procent obyvatel. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Metron Analysis pro řecký list Parapolitika. Průzkum řecké Makedonské univerzity zase ukázal, že voliči strany SYRIZA jsou v otázce eura rozděleni. Pro drachmu jich je 40 procent, zatímco euro chce zachovat 47,5 procenta respondentů. SYRIZA si ale i přes chmurná očekávání Řeků stále drží náskok před opozicí. V případě voleb by jí dalo hlas 45,6 procenta Řeků, což je o takřka deset procent více, než kolik hlasů dostala v lednových parlamentních volbách.
Nová pomoc - 74 miliard eur?
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) hodnotí schválené reformy kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva biliony korun). Podle agenturních zdrojů je nyní „stoprocentně jisté“, že ministři financí eurozóny se dohodnou na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu pro Řecko.
Řecký premiér Alexis Tsipras po schválení reforem parlamentem prohlásil, že vláda získala silný mandát k dokončení jednání s věřiteli. Dodal, že prioritou je nyní dosáhnout pozitivního výsledku jednání.
Atény výměnou za pomoc slibují udržení a zvyšování primárního rozpočtového přebytku, zvýšení některých daní, snížení výdajů například na obranu, postupnou reformu penzí i veřejného sektoru, lepší výběr daní i pokračování privatizace. Tyto reformy jsou podobné dřívějším návrhům věřitelů, které Řekové minulý týden v referendu odmítli.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba175 procent hrubého domácího produktu. Ve vztahu k HDP je dluh Řecka druhý nejvyšší na světě za Japonskem.
