Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování, ukazují aktuální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Důvěra v tuzemské hospodářství zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů, v květnu a v červnu mírně stoupla. I přes výrazný růst v červenci zůstává důvěra v ekonomiku stále pod dlouhodobým průměrem, doplňují statistici.
Důvěra podnikatelů stoupla v červenci meziměsíčně o 10,9 bodu na 84,7 bodu, u spotřebitelů byla vyšší o 2,7 bodu, dostala se na 96 bodů.
Za výrazným růstem v byznysovém sektoru stálo zvýšení optimismu ve službách a zejména v průmyslu. „Indikátor důvěry v průmyslu vzrostl v meziměsíčním srovnání nejvíce od počátku sledování. Podnikatelé v průmyslu očekávají zejména výrazný růst tempa výrobní činnosti v nejbližších třech měsících,“ komentuje vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Konkrétně šlo v průmyslu v červenci o meziměsíční růst o 19,8 bodu na 89,8 bodu, ve službách o 4,8 bodu na 77 bodů.
„Ačkoli indikátory důvěry zejména v průmyslu v červenci pozitivně překvapily, je potřeba je vnímat stále s opatrným optimismem. Nejen proto, že budoucí vývoj začíná být opět více nejistý z titulu příchodu druhé vlny pandemie, ale i proto, že obnova zahraniční poptávky nebude pravděpodobně tak rychlá, protože řada zemí se s epidemií a navazujícími restrikcemi potýká stále relativně citelně,“ upozorňuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
„Optimismus, zejména ohledně zakázek v průmyslu, se jeví jako velice pozitivní zpráva a může signalizovat rychlejší návrat do předkrizového stavu, než jaký se poslední dobou očekával,“ míní ředitel strategického poradenství PwC ČR Jan Hadrava. Na druhou stranu podle něj ale bude na podzim vývoj záležet na tom, jak se podniky vyrovnají s možnou novou vlnou pandemie, koncem moratoria na splácení úvěrů nebo nejistou budoucností vládního programu Antivirus.
Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvedla mírně – o 0,6 bodu na 103 bodů. „Poptávka po stavebních pracích se oproti červnu mírně zvýšila, i když stále převažovali podnikatelé hodnotící celkovou poptávku jako nedostatečnou,“ popisují statistici.
V obchodu se důvěra ve srovnání s červnem snížila, klesla o 2,6 bodu na hodnotu 89,5.
Obavy obyvatel
U spotřebitelů byly v červenci meziměsíčně mírně nižší obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace, naopak obavy ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se mírně zvýšily. Na rozdíl od průmyslu se ovšem podle Seidlera u domácností rychlý návrat důvěry zpět k hodnotám před koronakrizí nenaplňuje. „To však není případ jen v tuzemské ekonomice, například důvěra domácností se v celé eurozóně v červenci dokonce nepatrně propadla a setrvala tak zhruba na své červnové úrovni,“ upřesňuje.
Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 až do začátku letošního roku vytrvale držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna ale začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, což zahrnovalo uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování.
Důvěra v ekonomiku se pak v dubnu propadla na hodnoty pod 80 body, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.
