Renault zruší patnáct tisíc pracovních míst a restrukturalizuje továrny

Francouzská automobilka Renault celosvětově zruší patnáct tisíc pracovních míst, z toho 4600 ve Francii, restrukturalizuje továrny a některé možná zruší. Kvůli koronaviru jí klesly tržby, a chce proto v příštích třech letech ušetřit dvě miliardy eur (zhruba 54 miliard korun). Firma uvedla, že zahájila jednání o svém úsporném plánu s odbory, a potvrdila tak dřívější zprávy médií.

Renault sdělil, že restrukturalizační opatření, včetně snížení počtu pracovních míst a převodů pracovní síly uvnitř firmy, které se dotkne necelých deseti procent jeho zaměstnanců, bude stát 1,2 miliardy eur. Společnost zároveň sníží výrobu a soustředí se na ziskovější modely.

Firma chce přehodnotit činnost šesti výroben včetně těch, které produkují součástky. Uvedla také, že některé továrny jako na příklad Flins u Paříže, kde vyrábí elektrovozy Zoe, by mohly přestat vyrábět auta a místo toho se zaměřit na recyklaci.

Záměr učinit z Francie evropskou jedničku ve výrobě „čistých“ vozů v úterý ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň představil balíček v hodnotě více než osm miliard eur na záchranu domácího automobilového průmyslu. Vyzval také francouzské automobilky, aby vyráběly auta ve své zemi. Stát v Renaultu vlastní 15procentní podíl.

Renault v pátek také uvedl, že srazí náklady snížením počtu subdodavatelů, sníží počet používaných komponent, zmrazí plány na expanzi v Rumunsku a v Maroku a omezí celosvětovou výrobu převodovek.

Renault se chce soustředit na malé dodávky a elektromobily

Společnost plánuje snížit do roku 2024 celosvětovou výrobní kapacitu na 3,3 milionu vozidel ze současných čtyř milionů. Soustředit se chce na výrobu malých dodávek a na elektromobily.

Renault byl stejně jako jeho japonský partner Nissan pod tlakem už předtím, než udeřila pandemie. Za loňský rok vykázal svou první ztrátu po deseti letech. Podobně jako konkurence se nyní snaží vyrovnat pokles příjmů přesměrováním výroby na ekologičtější formy dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, která středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 3 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 17 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...