Renault zruší patnáct tisíc pracovních míst a restrukturalizuje továrny

Francouzská automobilka Renault celosvětově zruší patnáct tisíc pracovních míst, z toho 4600 ve Francii, restrukturalizuje továrny a některé možná zruší. Kvůli koronaviru jí klesly tržby, a chce proto v příštích třech letech ušetřit dvě miliardy eur (zhruba 54 miliard korun). Firma uvedla, že zahájila jednání o svém úsporném plánu s odbory, a potvrdila tak dřívější zprávy médií.

Renault sdělil, že restrukturalizační opatření, včetně snížení počtu pracovních míst a převodů pracovní síly uvnitř firmy, které se dotkne necelých deseti procent jeho zaměstnanců, bude stát 1,2 miliardy eur. Společnost zároveň sníží výrobu a soustředí se na ziskovější modely.

Firma chce přehodnotit činnost šesti výroben včetně těch, které produkují součástky. Uvedla také, že některé továrny jako na příklad Flins u Paříže, kde vyrábí elektrovozy Zoe, by mohly přestat vyrábět auta a místo toho se zaměřit na recyklaci.

Záměr učinit z Francie evropskou jedničku ve výrobě „čistých“ vozů v úterý ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň představil balíček v hodnotě více než osm miliard eur na záchranu domácího automobilového průmyslu. Vyzval také francouzské automobilky, aby vyráběly auta ve své zemi. Stát v Renaultu vlastní 15procentní podíl.

Renault v pátek také uvedl, že srazí náklady snížením počtu subdodavatelů, sníží počet používaných komponent, zmrazí plány na expanzi v Rumunsku a v Maroku a omezí celosvětovou výrobu převodovek.

Renault se chce soustředit na malé dodávky a elektromobily

Společnost plánuje snížit do roku 2024 celosvětovou výrobní kapacitu na 3,3 milionu vozidel ze současných čtyř milionů. Soustředit se chce na výrobu malých dodávek a na elektromobily.

Renault byl stejně jako jeho japonský partner Nissan pod tlakem už předtím, než udeřila pandemie. Za loňský rok vykázal svou první ztrátu po deseti letech. Podobně jako konkurence se nyní snaží vyrovnat pokles příjmů přesměrováním výroby na ekologičtější formy dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...