Renault zruší patnáct tisíc pracovních míst a restrukturalizuje továrny

Francouzská automobilka Renault celosvětově zruší patnáct tisíc pracovních míst, z toho 4600 ve Francii, restrukturalizuje továrny a některé možná zruší. Kvůli koronaviru jí klesly tržby, a chce proto v příštích třech letech ušetřit dvě miliardy eur (zhruba 54 miliard korun). Firma uvedla, že zahájila jednání o svém úsporném plánu s odbory, a potvrdila tak dřívější zprávy médií.

Renault sdělil, že restrukturalizační opatření, včetně snížení počtu pracovních míst a převodů pracovní síly uvnitř firmy, které se dotkne necelých deseti procent jeho zaměstnanců, bude stát 1,2 miliardy eur. Společnost zároveň sníží výrobu a soustředí se na ziskovější modely.

Firma chce přehodnotit činnost šesti výroben včetně těch, které produkují součástky. Uvedla také, že některé továrny jako na příklad Flins u Paříže, kde vyrábí elektrovozy Zoe, by mohly přestat vyrábět auta a místo toho se zaměřit na recyklaci.

Záměr učinit z Francie evropskou jedničku ve výrobě „čistých“ vozů v úterý ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň představil balíček v hodnotě více než osm miliard eur na záchranu domácího automobilového průmyslu. Vyzval také francouzské automobilky, aby vyráběly auta ve své zemi. Stát v Renaultu vlastní 15procentní podíl.

Renault v pátek také uvedl, že srazí náklady snížením počtu subdodavatelů, sníží počet používaných komponent, zmrazí plány na expanzi v Rumunsku a v Maroku a omezí celosvětovou výrobu převodovek.

Renault se chce soustředit na malé dodávky a elektromobily

Společnost plánuje snížit do roku 2024 celosvětovou výrobní kapacitu na 3,3 milionu vozidel ze současných čtyř milionů. Soustředit se chce na výrobu malých dodávek a na elektromobily.

Renault byl stejně jako jeho japonský partner Nissan pod tlakem už předtím, než udeřila pandemie. Za loňský rok vykázal svou první ztrátu po deseti letech. Podobně jako konkurence se nyní snaží vyrovnat pokles příjmů přesměrováním výroby na ekologičtější formy dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 6 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...