Zvýšení daně u cigaret a stravenkový paušál. Ministerstvo financí připravilo daňový balíček

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Obce by také měly mít nově možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který předložilo ministerstvo financí (MF) vládě. Návrh je k dispozici na vládních internetových stránkách.

Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Podle MF plán na zdražování tabáku a cigaret odpovídá požadavku tabákového průmyslu na předvídatelnost. Z dřívějšího vyjádření tabákových firem vyplývá, že MF by mělo být kvůli skokovému zvýšení daně letos ve stanovování nových sazeb v dalších letech zdrženlivé. V opačném případě podle nich hrozí nárůst černého trhu. Dlouhodobý plán na zvyšování spotřební daně obecně vítají.

Stravenkový paušál jako alternativa stravenek

Stravenkový paušál MF navrhuje zavést jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

„Zdůrazňuji, že nerušíme stravenky a současný režim zachováváme. Pouze nabídneme zaměstnavatelům jednodušší a levnější alternativu, díky které si budou moct příspěvek na stravování dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci. Příspěvek tak bude moci čerpat další až milion zaměstnanců,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zavedení stravenkového paušálu je podle Martina Tučka z poradenské společnosti BDO pozitivním krokem. „Není tedy nadále podmínkou, aby příspěvek na stravování byl poskytnut v nepeněžité formě stravenkami. Tento peněžitý příspěvek navíc nebude možné zahrnout do exekuce,“ uvedl.

Stávající systém stravenek vede podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy k vážným deformacím trhu. „Návrh je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek,“ uvedl.

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel ale upozornil na to, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. „Restauracím, které nyní čelí následkům snížení příjmů během nouzového stavu, by naopak pomohlo, kdyby se využití stravenek omezilo jen na restaurace a jídelny,“ uvedl. 

Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování. Podle sdružení stravovací sektor přišel nečekaně o výpadek téměř 25 miliard korun a propad se čeká i přes otevření zahrádek a vnitřních prostor provozoven.

„Ocenili bychom, kdyby ministerstvo financí namísto zavádění ,revolučního' stravovacího paušálu přišlo s návrhem snížení DPH i na stravovací služby. Stravovací paušál v hotovosti totiž nikoho k útratě v pohostinství motivovat nebude, takže pro restaurace to může být další rána. Snížení DPH naopak udrží v restauracích více peněz na provoz, výplaty a nájem,“ uvedla předsedkyně správní rady sdružení Linda Nejezchlebová.

Zavedení paušálu naopak podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak paušál se nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo MF.

Obce by mohly stanovit rozdílný koeficient daně z nemovitých věcí pro jednotlivé části

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. „To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější,“ uvedla Schillerová.

Balíček také počítá se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 18 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled