Obce by mohly z průmyslových zón na svém území získat víc peněz. Ministerstvo financí chce radnicím umožnit zvednout daň z nemovitosti tak, aby zasáhla jen areály, a ne obyvatele. V současnosti české obce podle analýzy jednoho z developerů získávají přímo do rozpočtu jen zlomek toho co srovnatelná obec v Německu. Investoři tak v poslední době odcházejí tam, kde obce na průmyslových zónách víc vydělají a na své území je tak víc lákají.
Obce by mohly získat víc peněz z průmyslových zón. Možné zvýšení daně z nemovitosti by minulo obyvatele
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce radnicím umožnit zvednout daně z nemovitosti, aniž by se to dotklo obyvatel. Obec sice může stavbám užívaným k podnikání vyměřit vyšší daň už i teď – jedenapůlkrát vynásobí základ daně, ovšem kdyby chtěla od firem ještě víc, musela by zvednout daň plošně v celém katastru, tedy i majitelům domů a bytů.
„Samozřejmě to nebudu vnucovat bez nějaké konzultace s těmi, kteří jsou u toho dnes a denně. Bude to tak, že oni chtějí mít možnost určit lokalitu v obci, kde ten násobek zvýší,“ konstatuje Schillerová. Pak je to podle ní otázka nějaké debaty, jestli třeba na dvojnásobek či trojnásobek.
Od nového roku navýšení podle současných pravidel udělali třeba v Kostelci na Plzeňsku. Starosta František Trhlík (KSČM) díky tomu očekává v obecním rozpočtu navíc milion korun.
Část průmyslové zóny tam už funguje, další haly u dálnice vznikají. A přestože tady mají podle starosty zkušenosti pozitivní, musejí řešit i problém. „Schází nám infrastruktura, na kterou už my peníze nemáme. Například obchvat Ostrova u Stříbra – to je velký problém,“ vysvětluje starosta.
Obchvat by měl obci ulevit od dopravy. Část kamionů totiž nejezdí jen z průmyslové zóny, ale zkracují si cestu od dálnice třeba také na jižní Čechy. Právě na obchvat by chtěla obec použít prostředky z daně z nemovitosti.
Svaz měst a obcí dlouhodobě žádá, aby do území směřovalo více peněz
„Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňuje na to, že v rámci rozpočtového určení daní by mělo jít více peněz do území, protože města a obce jsou velmi dobrými hospodáři,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Měnit rozpočtové určení daní Alena Schillerová ale nechce. Možnost navýšení daně z nemovitosti chce řešit mimo jiné právě i se Svazem měst a obcí. „Jsem připravena to po tomto probrání a vydiskutování všech parametrů dát do balíčku 2021,“ říká.
„Nekomplikoval bych už tak složitý daňový systém tím, že bych rozděloval daň z nemovitostí. Já si myslím, že když už řešit, tak prostřednictvím rozpočtového určení daní,“ míní ale místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
Aby měl příchod podniků přínos pro obyvatele
Analýza ukazuje, že česká obec získá do rozpočtu jen část toho, co srovnatelná obec v Německu. Investoři tak míří tam, kde obce na průmyslových zónách víc vydělají a tak je na své území lákají.
„V České republice se vybere během třiceti let asi tři miliardy korun a z toho obec dostává patnáct milionů. Kdežto v Německu je celkový výběr tři a půl miliardy a příjem do rozpočtu obce je už 1,6 miliardy,“ přiblížil manažer z KPMG Přemysl Klas.
Ředitel české pobočky Panattoni Pavel Sovička tak upozorňuje, že starostové a zastupitelé nemají jak vlastním občanům prezentovat kompenzaci dalšího rozvoje v rámci jejich obce.
Český koeficient daně z nemovitosti – jedna a půl – pro podnikatele je podle řady politiků v případě průmyslových zón nízký.
„Na takto velké stavby by se skutečně mělo pohlížet jinak a mělo by to být v kompetenci obce,“ říká šéf Pirátů a předseda výboru pro veřejnou správu Ivan Bartoš. Primární motivací pro obce bylo dříve podle člena sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) zajištění pracovních míst, dnes je situace ale jiná. „Obce mají zájem z těch firem, které mají na svém území, získat více prostředků,“ vysvětluje.
Podle některých poslanců je ale ještě jiná možnost, jak zajistit to, aby se případné větší navýšení koeficientů nedotklo domů a bytů. Říkají, že by to obyvatelům obec mohla kompenzovat jinak – například tím, že bude svážet odpad zdarma.