Levná ropa: Rusko trápí, motoristé to neregistrují

Praha – Cena ropy na světových trzích se od června 2014 snižuje. V polovině listopadu byla na čtyřletém minimu 76,76 dolaru za barel. Analytici očekávají, že pokud se země OPEC nedohodnou na snížení produkce, spadne cena až na 60 dolarů za barel. Motoristé na českých silnicích však stěží zaznamenávají zlevnění. Pro ruské ministerstvo financí to přitom představuje větší ztrátu než západní sankce.

Třicetiprocentní propad ceny severomořské ropy Brent se skoro neodráží na cenách pohonných hmot na českých pumpách. Důvodů to má několik. Jednak pumpaři neprodávají surovou ropu, jednak základní cenu notně zvyšuje vliv daní, devizového kurzu nebo marže. „Kromě samotné ceny ropy Brent, respektive velkoobchodních cen pohonných hmot, vstupuje do výpočtu kurz koruny vůči dolaru a v těchto měsících je koruna slabší,“ řekl analytik ČSOB Petr Báča.

Cenu litru suroviny zhruba zdvojnásobí daň spotřební, dál ji zvýší daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent a obvyklá marže kolem dvou korun. Konečná cena se tak může změnou ceny suroviny, jak ji sledujeme ve světě, pozměnit jen mírně. Prodavače benzinu či nafty navíc limitují i nasmlouvané kontrakty.

  • „Rusko musí dělat reformy, nemůže dál vysávat celé národní bohatství do rukou několika málo oligarchů a Putin se bude muset rozmyslet, jestli se pustí do skutečně významných reforem, které budou nutně demokratizující, nebo jestli bude dál hrát velice tenkou hru a růst velice rozdělné společnosti,“ říká ekonom Tomáš Sedláček.

„Zasedání OPECu, které se plánuje na tento čtvrtek, bude po dlouhé době napínavé. Ta minulá zasedání probíhala automaticky, nebylo, o čem se bavit. Každý těžil, co se dalo. V současnosti, kdy poptávka po ropě neroste tak rychle jako dříve a produkce roste dost razantně, tak (zasedání OPECu) bude zajímavé,“ řekl Petr Báča z ČSOB.

V jiném kontextu je cena ropy problém. Ruský ministr financí Anton Siluanov dnes oznámil, že ztráty způsobené poklesem cen ropy odhadují na 90 až 100 miliard dolarů. Tento finanční propad porovnal s vlivem západních sankcí namířených proti Rusku, které mají ruské hospodářství stát 40 miliard dolarů ročně. Analytik Báča myslí, že na běžném životě tamních lidí se finanční ztráty teprve začnou projevovat.

Ruská vláda má podle ministra energetiky Alexandra Novaka rovněž jednat o snížení produkce ropy s cílem stabilizace ceny. Podle dnešní zprávy listu Kommersant by Moskva mohla redukovat těžbu o zhruba 15 milionů tun ročně (300 000 barelů denně). Zároveň však v televizním rozhovoru pro státní televizi Rossija 24 ministr Novak uvedl, že by mohli ponechat produkci ropy beze změny. Analytik Báča ale uvedl, že tři sta tisíc barelů by nemělo velký dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřibývá okamžitých plateb, tvoří polovinu převodů

Už každý druhý převod peněz udělají banky v Česku okamžitě. Poslané finance se tak na účet připíšou ihned – i o svátcích, víkendech nebo v noci. Naučili se to využívat i drobní podnikatelé. A to formou platby přes QR kód, neboť peníze od zákazníka se jim na kontě objeví bez prodlení. Okamžité převody už v tuzemsku nabízejí všechny velké banky.
před 45 mminutami

Firmy v EU musí za pár dní začít označovat obsah vytvořený AI

Od neděle 2. srpna platí povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence (AI). Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí AI, musí firmy jasně označit jako uměle vytvořené, informovala Evropská komise (EK).
před 4 hhodinami

Schodek rozpočtu bude příští rok významně pod 400 miliard korun, řekl Babiš

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.
09:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Johnson & Johnson zaplatí za urovnání desítek tisíc žalob miliardy dolarů

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard korun) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků. Jde o přelomovou dohodu, která by mohla ukončit vleklý právní spor provázející firmu už více než deset let, napsala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Nehorázné, tepe ODS výběr šéfa pražského letiště. Schillerová: Je to profesionál

Vláda a opoziční ODS jsou ve sporu kvůli pražskému letišti. Do výběrového řízení na nového šéfa se podle ministerstva financí přihlásilo devět lidí, šest z nich dostalo pozvánku na pohovor. Opozice zpochybňuje průběh tendru i profesní minulost vítěze Radomíra Lašáka. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) jeho nominaci vidí naopak jako příležitost k rozvoji.
před 13 hhodinami

Česko nepřijde o žádné finance, tvrdí Juchelka o kauze se střetem zájmů

Česko nepřijde o žádné peníze z evropských fondů, tvrdí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč, to uvedl v souvislosti s kauzou možného střetu zájmů své bývalé poradkyně Alexandry Semancové. Ministerstvo kvůli tomu nebude předkládat k proplacení Evropské unii šest projektů z Národního plánu obnovy (NPO) a Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
včeraAktualizovánovčera v 20:36

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
včera v 17:03

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 15:52

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.