Google zaplatí za urovnání podezření z daňových podvodů ve Francii miliardu eur

Americká internetová společnost Google se dohodla s francouzskými úřady, že zaplatí téměř jednu miliardu eur (25,9 miliardy korun), aby urovnala vyšetřování, které se týká podezření z daňových podvodů a které začalo před čtyřmi lety. Dohoda by mohla vytvořit právní precedens pro další velké technologické společnosti ve Francii, informovala agentura Reuters.

„Ukončili jsme daňové a s tím související spory, které jsme vedli ve Francii mnoho let,“ uvedl Google v prohlášení. Dodal, že urovnání zahrnuje pokutu 500 milionů eur a doplacení daní 465 milionů eur.

Vyšetřovatelé Google podezřívali, že nepřiznal část svých aktivit ve Francii, aby se tam vyhnul placení poplatků z nich. Google, který je součástí skupiny Alphabet, platí ve většině evropských zemí jen nízké daně, protože téměř veškeré tržby vykazuje v Irsku, kde má sídlo. To je možné díky mezeře v mezinárodním daňovém právu.

Konečná částka je nižší než 1,6 miliardy eur, které ministerstvo financí požadovalo po firmě v roce 2016, kdy úřady provedly razii v pařížských kancelářích firmy. Tehdy také ministerstvo urovnání sporu s firmou vyloučilo.

Možný právní precedens

Ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin listu Le Figaro řekl, že urovnání vytvoří právní precedens, a dodal, že vláda jedná s několika dalšími společnostmi, a to jak s velkými, tak s malými. Jejich názvy však neuvedl.

Evropské země se snaží o to, aby mohly danit zisky nadnárodních technologických firem v zemích, ve kterých jsou zisky vytvořeny. Francie prosazuje digitální daň, která by pokryla všechny členské státy Evropské unie.

Narazila ale na odpor Irska, Dánska, Švédska a Finska. Francie proto schválila vlastní digitální daň. Na to reagoval americký prezident Donald Trump, který pohrozil zavedením cla na francouzské víno. Oběma zemím se koncem minulého měsíce podařilo uzavřít kompromisní dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 2 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 16 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled