Rusko a Ukrajina se dohodly na dodávkách plynu

Brusel – Rusko a Ukrajina se na čtvrtečním večerním jednání dohodly na dodávkách plynu pro nadcházející zimní období do března 2015. Jednání v Bruselu zprostředkovávala Evropská komise. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyjádřil naději, že uzavřená dohoda může být „prvním zábleskem“ naděje na cestě k řešení krize v ukrajinsko-ruských vztazích.

„Nemůže být lepšího konce mého mandátu,“ komentoval podpis dohody šéf Evropské komise José Barroso, který byl rovněž přítomen (Barroso ve funkci končí v pátek 31. října). Upřesnil, že dohody bylo dosaženo jak ohledně ukrajinského dluhu, tak ohledně dočasné smlouvy o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v zimním období. „Není důvodu, proč by Ukrajinci v zimě mrzli,“ poznamenal Barroso.

Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů a stane se zárukou evropské energetické bezpečnosti v nadcházející zimě. Kyjev je s pomocí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie schopen uhradit veškeré své účty, ujistil německý eurokomisař. Rusko na oplátku poskytne Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan doplnil, že vzhledem k poklesu ceny ropy, která má vliv na ceny plynu, bude Ukrajina platit do konce roku 378 dolarů a v prvním čtvrtletí příštího roku 365 dolarů za tisíc kubíků. Oproti smluvní ceně 385 dolarů tak bude faktická cena nižší. Podle analytika Jiřího Gavora by stávající cenová úroveň mohla být dobrou základnou pro déletrvající kontrakt.

Dokázali jsme najít kompromis, pochvaloval si ruský ministr

Co se týče dluhu, zaplatí Ukrajina v nejbližší době ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů, do konce roku pak bude splaceno celkem 3,1 miliardy. „Nebylo to lehké. Ale dokázali jsme najít kompromis v mnoha věcech. Rusko udělalo kompromis ohledně cen a rozdělení dluhu,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Po zaplacení první splátky ve výši 1,45 miliardy dolarů budou dodávky plynu Ukrajině obnoveny do 48 hodin. Potvrdil to šéf Gazpromu Alexej Miller. „Rozhodnutí, které jsme udělali, zajistí energetickou bezpečnost Ukrajině, ale zároveň zajistí i bezpečné zásobování plynem napříč Evropskou unií,“ nechal se slyšet ukrajinský ministr energetiky Prodan.

„Myslím si, že všechny zúčastněné strany si oddechly. (…) Tato dohoda nabízí dostatečný časový prostor – až do března mohou strany jednat o tom, co bude pak,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová dohodu přivítali. Konstatovali, že Evropská unie učiní vše proto, aby napomohla ke zdárnému naplnění závazků. Vyslovili se rovněž pro bezodkladnou realizaci tzv. minských dohod, které kromě zastavení palby na východě Ukrajiny předpokládají i vytvoření nárazníkové zóny na Donbasu, výměnu zajatců a decentralizaci ukrajinské státní správy.

Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu platit za dodávky. Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu nicméně vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
16. 10. 2026‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
16. 10. 2026‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.