Mýtný tendr se blíží. Sílí obavy, zda se stihne

Praha – Přípravy před vyhlášením tendru na provozovatele mýta v Česku nabírají další zpoždění. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) ale tvrdí, že se vše stihne. Na vypsání výběrového řízení za miliardy korun zbývá pět měsíců – doteď jen není jasné, jakou technologií se bude mýtné vybírat. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dal ministrovi čas do konce roku, aby přesvědčil, že stíhá své úkoly.

Mýtný systém v České republice provozuje rakouská firma Kapsch. Její desetiletá smlouva se ovšem blíží ke konci a není jasné, kdo, kde a jak bude od ledna 2017 mýtné vybírat. „Není nachystaná ani legislativa a neproběhlo to otevřenou a odbornou a ekonomickou diskusí, takže příprava velkého tendru bude velmi složitá a téměř nereálná,“ předpovídá bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák.

Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) jakékoliv pochybnosti odmítá. „Neexistuje, že by se to nestihlo. Ten systém je v majetku státu, to znamená, že provozovat ho bude stát. Není o čem spekulovat,“ prohlásil Prachař. Jinými slovy to znamená, že pokud ministerstvo nestihne zajistit nového dodavatele ve velkém tendru, systém bude provozovat samo a vybere si pouze subdodavatele. Nebo by se mohlo dohodnout s Kapschem na prodloužení kontraktu.

„Budeme vypisovat tendr buď na provozovatele mýta, kdy stát řekne: Dáváme vám technologii a vy nám ji za nejlepších podmínek provozujte a spravujte, nebo jej rozdělíme, tak jak je to v Rakousku, na logické celky: Technologii, audit, ekonomiku, služby,“ popsal Prachař. „Stát teoreticky může – za předpokladu, že bude mít odborně vyškolené pracovníky – tuto technologii provozovat. Je to jedna z variant,“ dodal šéf resortu dopravy.

Výběr poradenské firmy se zpozdil o dva měsíce

Jenže spekulace pokračují. Ministr chtěl do letošního září vybrat v soutěži konzultanta, který úřadu s obřím tendrem pomůže. O vítězi nakonec rozhodl až o dva měsíce později – stala se jím poradenská firma Arthur D. Little. Pokud se však soupeři proti výsledku odvolají k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, práce na přípravě tendru hned tak nezačnou. A konkurenti skutečně odvolání zvažují.

„Pokud někdo podá návrh na zahájení správního řízení a pokud bychom vydali předběžné opatření, tak by nemohlo dojít k podpisu smlouvy,“ potvrdil předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Ministr Prachař nicméně s projektovým manažerem za 23,5 milionu počítá. Předpokládá, že by se do projektu zapojil později.

Poradenská firma má podle Prachaře zpracovat analýzu technologického vývoje mýtných systémů v příštích letech a jejich možné využití v českých podmínkách. Následně mají poradci sepsat zadávací dokumentaci k budoucímu výběrovému řízení na desetiletý provoz elektronického mýta. Naopak politické rozhodnutí o tom, které silnice zpoplatnit, jejich úkolem nebude.

„Předpokládá se tendr na deset let. Máme důvod k tomu, aby v rámci takového výběrového řízení byl i pohled zvenčí, jiný než pohled úředníků ministerstva nebo ŘSD,“ obhajuje význam poradenské firmy ministr.

Nahrávám video

Ve výběru mýta se točí velké peníze – od roku 2007 stát inkasoval téměř 50 miliard korun (jen za loňský rok 8,55 miliardy). Pětina z toho podle ČTK připadla současnému dodavateli Kapsch a jeho subdodavatelům. Firma ústy svého generálního ředitele Karla Feixe už deklarovala, že bude mít zájem provozovat systém i nadále.

Mýtná síť na 1 500 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy je podle Nejvyššího kontrolního úřadu příliš drahá. Za prvních pět let provozu šla podle auditu do státní pokladny jen polovina vybraných peněz. Především kvůli vysokým nákladům na vymáhání dluhů a odměnám pro Kapsch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...