Huawei je jako těžce poškozené letadlo, tržby výrazně klesnou, míní zakladatel firmy

Tržby čínského výrobce telekomunikačních zařízení Huawei, který čelí obchodním restrikcím ze strany Spojených států, budou v letošním a příštím roce o 30 miliard dolarů (683 miliard korun) nižší, než se předpokládalo. Uvedl to podle agentury AP zakladatel podniku Žen Čeng-fej. Potvrdil rovněž, že restrikce mají velmi negativní dopad na odbyt chytrých telefonů Huawei v zahraničí. Svou firmu přirovnal k těžce poškozenému letadlu.

Roční tržby by se podle zakladatele měly letos i napřesrok pohybovat kolem 100 miliard dolarů, zatímco v loňském roce dosáhly zhruba 105 miliard dolarů, napsala agentura AP.

Americké tajné služby podezírají Huawei ze spolupráce s čínskou rozvědkou, firma to však dlouhodobě popírá. Spojené státy v polovině května zařadily Huawei na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, aby mohly čínské firmě dodávat své produkty.

Společnost Huawei podle zakladatele nepředpokládala, že odhodlání USA zlomit ji bude „tak silné a tak pronikavé“. „Neočekávali jsme, že na nás zaútočí v tolika ohledech,“ řekl Žen.

Agentura Bloomberg o víkendu uvedla, že firma Huawei se v důsledku amerických restrikcí připravuje na propad dodávek svých chytrých telefonů v zahraničí o 40 až 60 procent. Aby tento pokles kompenzovala, chce podle zdrojů Bloombergu v letošním roce získat až poloviční podíl na čínském trhu. Také Žen podle agentury AP uvedl, že pokles prodeje chytrých telefonů v zahraničí by měl činit 40 procent.

Telefony Huawei by mohly z globálního trhu zmizet

Huawei je nyní druhým největším výrobcem chytrých telefonů za jihokorejským Samsungem. Analytici oslovení agenturou Reuters však v květnu uvedli, že odbyt telefonů Huawei by mohl letos v důsledku amerických sankcí klesnout až o čtvrtinu. Nevyloučili ani možnost, že telefony této značky by časem mohly zcela zmizet z globálního trhu.

Podle zdrojů agentury Reuters obeznámených se situací se nyní američtí výrobci čipů snaží přimět Washington, aby zmírnil restrikce na prodej jejich produktů firmě Huawei. „Není to o podpoře Huawei. Je to o odvrácení újmy americkým podnikům,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Současné problémy společnosti Huawei podle jejího zakladatele „nezpůsobily americké podniky, ale spíše odlišné postoje některých politiků“. „Domnívám se, že obě strany utrpí újmu. Nikdo nezvítězí,“ prohlásil Žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...