Manažeři Volkswagenu prý způsobili kvůli emisnímu skandálu škody za dva biliony korun

Podle německých vyšetřovatelů zapříčinili někteří manažeři koncernu Volkswagen svým podílem na emisním skandálu škody v celkové výši 78 miliard eur (dva biliony korun). Údaj obsahuje obžaloba z konce minulého týdne, která směřuje i proti bývalému šéfovi německého koncernu Martinu Winterkornovi a o které informovaly deník Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR.

Winterkorn a čtveřice dalších manažerů čelí obžalobě z těžkého podvodu a také z porušení zákona o nekalé soutěži. Někteří se navíc budou muset zodpovídat ze zpronevěry, krácení daní nebo falšování dokumentů. Za těžký případ podvodu hrozí v Německu šest měsíců až deset let odnětí svobody.

„Obžalovaní jednali ve snaze zajistit firmě co nejvyšší prodejní čísla s co nejvyšším ziskem,“ uvedlo začátkem týdne v tiskové zprávě státní zastupitelství k pětici koncernových manažerů. Podle prokuratury s tímto cílem společnost prodala kolem devíti milionů dieselových aut značek VW, Škoda, Audi a Seat s nelegálně upraveným softwarem, díky němuž vozy při emisních testech produkovaly výrazně méně škodlivin než ve skutečném provozu.

Prokuratura kalkulovala i s tím, že cena prodaných aut v USA klesla na nulu

Právě tím, že se na manipulacích podílela, nebo o nich přinejmenším neinformovala úřady a veřejnost, pětice podle obžaloby způsobila obrovské škody. V případě dvou obžalovaných, kteří byli do podvodů zapojeni od začátku, je státní zastupitelství vyčíslilo dokonce na zhruba 78 miliard eur. K této sumě prokuratura došla na základě úvahy, že hodnota manipulovaných aut prodaných v Evropě klesla na 60 procent a vozů prodaných v USA dokonce na nulu.

U všech pěti obžalovaných státní zástupci vycházeli z počtu zmanipulovaných aut, která se prodala za dobu jejich zapojení do podvodů nebo jejich povědomí o nich.

Relativně nejlépe z tohoto srovnání vychází jedenasedmdesátiletý Winterkorn, který se podle obžaloby o manipulacích dozvěděl 25. května 2014, a nese tak přímou zodpovědnost „jen“ za 65 tisíc vozů s podvodným softwarem.

Volkswagen argumentuje, že zákazníci vozy stále užívají

Německá média ale poznamenávají, že kalkulace vyšetřovatelů je přinejmenším hodná diskuze. Není totiž úplně jasné, jak přesně došli například k poklesu hodnoty o 40 procent. Volkswagen vždy takový pohled na své počínání a možné škody odmítal i s tvrzením, že zákazníci daná auta dodnes používají.

Kvůli emisnímu skandálu už loni německá prokuratura Volkswagenu vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Volkswagen tehdy uvedl, že pokutu přijímá, a přiznává se tak ke své zodpovědnosti. Celkem už v souvislosti se skandálem koncern zaplatil kolem 29 miliard eur (743 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 4 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled