Bývalý šéf Volkswagenu Winterkorn čelí obžalobě z podvodu

Státní zastupitelství v německém Braunschweigu obžalovalo bývalého šéfa koncernu Volkswagen Martina Winterkorna z podvodu. Automobilka u svých aut léta manipulovala s měřením emisí. Jedenasedmdesátiletý Winterkorn ale dosud jakoukoli zodpovědnost za podvody odmítal. Za těžký případ podvodu mu nyní hrozí šest měsíců až deset let odnětí svobody.

Spolu s Winterkornem státní zástupci obvinili i čtyři další manažery, jejichž identitu ale zatím nesdělili. Všichni se podle prokuratury provinili těžkým případem podvodu a také porušením zákona o nekalé soutěži. 

Někteří se navíc budou muset zodpovídat ze zpronevěry, krácení daní nebo falšování dokumentů. „Obžalovaní jednali ve snaze zajistit firmě co nejvyšší prodejní čísla s co nejvyšším ziskem,“ konstatuje státní zastupitelství, podle něhož s tímto cílem koncern prodal i miliony dieselových aut značek VW, Škoda, Audi a Seat s nelegálně upraveným softwarem, díky němuž vozy při emisních testech produkovaly výrazně méně škodlivin než ve skutečném provozu.

To, že automobilky s měřením emisí manipulují, se přitom podle obžaloby Volkswagen snažil cíleně zamlčet i za přispění zmíněné pětice, která by podle prokuratury měla mimo jiné vrátit své bonusy ve výši 300 tisíc až téměř 11 milionů eur (7,7 milionu až 282 milionů korun).

Konkrétně Winterkorn podle státního zastupitelství po 25. květnu 2014, kdy už věděl o nelegálních manipulacích, neinformoval úřady ani zákazníky, a navíc ani nezakázal výrobu a prodej dalších takových aut. V listopadu 2014 zase s jeho souhlasem koncern za 23 milionů eur aktualizoval software s cílem dále maskovat skutečný důvod vyšších emisí v běžném provozu.

Celkem už koncern kvůli skandálu zaplatil kolem 29 miliard eur

O přijetí 692stránkové obžaloby, jež se vztahuje na trestné činy z období mezi listopadem 2006 a zářím 2015, musí rozhodnout zemský soud v Braunschweigu, který ji obdržel v pátek.

Kvůli emisnímu skandálu už loni německá prokuratura Volkswagenu vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Volkswagen tehdy uvedl, že pokutu přijímá, a přiznává se tak ke své zodpovědnosti.

Celkem už v souvislosti se skandálem koncern zaplatil kolem 29 miliard eur (743 miliard korun). Velkou část z nich ve Spojených státech, kde na rozdíl od Evropy odškodňoval i jednotlivé zákazníky. Ani ve spolkové republice se tomu ale nakonec možná nevyhne. O žalobě více než 300 tisíc postižených zákazníků by měl letos rozhodovat soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...