Bývalý šéf Volkswagenu Winterkorn čelí obžalobě z podvodu

Státní zastupitelství v německém Braunschweigu obžalovalo bývalého šéfa koncernu Volkswagen Martina Winterkorna z podvodu. Automobilka u svých aut léta manipulovala s měřením emisí. Jedenasedmdesátiletý Winterkorn ale dosud jakoukoli zodpovědnost za podvody odmítal. Za těžký případ podvodu mu nyní hrozí šest měsíců až deset let odnětí svobody.

Spolu s Winterkornem státní zástupci obvinili i čtyři další manažery, jejichž identitu ale zatím nesdělili. Všichni se podle prokuratury provinili těžkým případem podvodu a také porušením zákona o nekalé soutěži. 

Někteří se navíc budou muset zodpovídat ze zpronevěry, krácení daní nebo falšování dokumentů. „Obžalovaní jednali ve snaze zajistit firmě co nejvyšší prodejní čísla s co nejvyšším ziskem,“ konstatuje státní zastupitelství, podle něhož s tímto cílem koncern prodal i miliony dieselových aut značek VW, Škoda, Audi a Seat s nelegálně upraveným softwarem, díky němuž vozy při emisních testech produkovaly výrazně méně škodlivin než ve skutečném provozu.

To, že automobilky s měřením emisí manipulují, se přitom podle obžaloby Volkswagen snažil cíleně zamlčet i za přispění zmíněné pětice, která by podle prokuratury měla mimo jiné vrátit své bonusy ve výši 300 tisíc až téměř 11 milionů eur (7,7 milionu až 282 milionů korun).

Konkrétně Winterkorn podle státního zastupitelství po 25. květnu 2014, kdy už věděl o nelegálních manipulacích, neinformoval úřady ani zákazníky, a navíc ani nezakázal výrobu a prodej dalších takových aut. V listopadu 2014 zase s jeho souhlasem koncern za 23 milionů eur aktualizoval software s cílem dále maskovat skutečný důvod vyšších emisí v běžném provozu.

Celkem už koncern kvůli skandálu zaplatil kolem 29 miliard eur

O přijetí 692stránkové obžaloby, jež se vztahuje na trestné činy z období mezi listopadem 2006 a zářím 2015, musí rozhodnout zemský soud v Braunschweigu, který ji obdržel v pátek.

Kvůli emisnímu skandálu už loni německá prokuratura Volkswagenu vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Volkswagen tehdy uvedl, že pokutu přijímá, a přiznává se tak ke své zodpovědnosti.

Celkem už v souvislosti se skandálem koncern zaplatil kolem 29 miliard eur (743 miliard korun). Velkou část z nich ve Spojených státech, kde na rozdíl od Evropy odškodňoval i jednotlivé zákazníky. Ani ve spolkové republice se tomu ale nakonec možná nevyhne. O žalobě více než 300 tisíc postižených zákazníků by měl letos rozhodovat soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...