Bývalý šéf Volkswagenu Winterkorn čelí obžalobě z podvodu

Státní zastupitelství v německém Braunschweigu obžalovalo bývalého šéfa koncernu Volkswagen Martina Winterkorna z podvodu. Automobilka u svých aut léta manipulovala s měřením emisí. Jedenasedmdesátiletý Winterkorn ale dosud jakoukoli zodpovědnost za podvody odmítal. Za těžký případ podvodu mu nyní hrozí šest měsíců až deset let odnětí svobody.

Spolu s Winterkornem státní zástupci obvinili i čtyři další manažery, jejichž identitu ale zatím nesdělili. Všichni se podle prokuratury provinili těžkým případem podvodu a také porušením zákona o nekalé soutěži. 

Někteří se navíc budou muset zodpovídat ze zpronevěry, krácení daní nebo falšování dokumentů. „Obžalovaní jednali ve snaze zajistit firmě co nejvyšší prodejní čísla s co nejvyšším ziskem,“ konstatuje státní zastupitelství, podle něhož s tímto cílem koncern prodal i miliony dieselových aut značek VW, Škoda, Audi a Seat s nelegálně upraveným softwarem, díky němuž vozy při emisních testech produkovaly výrazně méně škodlivin než ve skutečném provozu.

To, že automobilky s měřením emisí manipulují, se přitom podle obžaloby Volkswagen snažil cíleně zamlčet i za přispění zmíněné pětice, která by podle prokuratury měla mimo jiné vrátit své bonusy ve výši 300 tisíc až téměř 11 milionů eur (7,7 milionu až 282 milionů korun).

Konkrétně Winterkorn podle státního zastupitelství po 25. květnu 2014, kdy už věděl o nelegálních manipulacích, neinformoval úřady ani zákazníky, a navíc ani nezakázal výrobu a prodej dalších takových aut. V listopadu 2014 zase s jeho souhlasem koncern za 23 milionů eur aktualizoval software s cílem dále maskovat skutečný důvod vyšších emisí v běžném provozu.

Celkem už koncern kvůli skandálu zaplatil kolem 29 miliard eur

O přijetí 692stránkové obžaloby, jež se vztahuje na trestné činy z období mezi listopadem 2006 a zářím 2015, musí rozhodnout zemský soud v Braunschweigu, který ji obdržel v pátek.

Kvůli emisnímu skandálu už loni německá prokuratura Volkswagenu vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Volkswagen tehdy uvedl, že pokutu přijímá, a přiznává se tak ke své zodpovědnosti.

Celkem už v souvislosti se skandálem koncern zaplatil kolem 29 miliard eur (743 miliard korun). Velkou část z nich ve Spojených státech, kde na rozdíl od Evropy odškodňoval i jednotlivé zákazníky. Ani ve spolkové republice se tomu ale nakonec možná nevyhne. O žalobě více než 300 tisíc postižených zákazníků by měl letos rozhodovat soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...