Otevřený trh a žádné špehování. Na summitu tlačili šéfové EU na Čínu, aby respektovala pravidla hry

Podmínky vzájemného obchodu a investic mezi Evropskou unií a Čínou byly hlavnímí tématy jejich úterního summitu v Bruselu. Čínský premiér Li Kche-čchiang na setkání slíbil, že Peking nebude nutit zahraniční firmy sdílet při podnikání v Číně citlivé technologické informace. EU po Číně požadovala také rovné ekonomické podmínky, už dlouho si stěžuje, že asijská velmoc nerespektuje světová pravidla o státní podpoře.

Čína je podle svého premiéra rovněž připravena řešit obavy EU ohledně státních subvencí pro čínské průmyslové podniky. Podobné sliby již Peking učinil i při jednáních se Spojenými státy, napsala agentura Reuters.

„Evropským podnikům se dostane rovného zacházení,“ uvedl čínský premiér po tříhodinovém summitu v Bruselu. Navrhl vytvoření mechanismu pro řešení sporů, který by se zabýval stížnostmi zahraničních společností podnikajících v Číně.

3 minuty
Události ČT: Summit EU - Čína
Zdroj: ČT24

Západní země si již dlouhou dobu stěžují, že jejich firmy jsou v rámci podmínek pro podnikání v Číně tlačeny k poskytování technologických informací čínským partnerům ve společných podnicích či regulátorům. „Obě strany souhlasí, že by nemělo docházet k žádným nuceným přesunům technologií,“ píše se ve společném prohlášení zveřejněném po skončení summitu.

Velký krok správným směrem

„Dnešní summit je velkým krokem správným směrem,“ uvedl v úterý předseda Evropské rady Donald Tusk. Dodal, že byl sjednán mechanismus, který umožní identifikovat a odstraňovat překážky pro vstup na čínský trh. „Evropa chce v Číně více obchodovat a investovat, potřebujeme však pravidla, která nám to umožní,“ dodal. 

Na schůzce, která byla už 21. podobným summitem, EU reprezentovali předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker spolu s šéfkou evropské diplomacie Federikou Mogheriniovou. Čínskou delegaci vedl premiér Li Kche-čchiang. 

Významní ekonomičtí partneři

Vzájemná obchodní provázanost je už nyní značná, objem obchodu podle údajů Evropské komise dosahuje jedné miliardy eur (přes 25 miliard Kč) denně. Čína je pro EU druhý nejvýznamnější obchodní partner, zatímco Unie je pro Čínu partnerem nejdůležitějším.

Lídři EU navíc chtějí, aby Evropa postupovala ve vztahu k Číně jednotně. A ne, aby si jednotlivé státy – jako třeba Česká republika – dohadovaly s Čínou lepší podmínky na úkor ostatních. „My se opakovaně k tomu dostáváme na půdě Evropské unie. Já si myslím, že Česká republika je v tomto v souladu s evropskou pozicí,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Zpravodajka ČT v Pekingu Barbora Šámalová k tomu řekla, že Čína dělá rozdíly mezi státy Unie, i když tvrdí opak. „Má pro ně různé strategie. Podle ekonomické síly a podle toho, jak fungují jejich vlády a jak je může využít. Do nejbohatších zemí teče nejvíc peněz. Peking se zajímá o stragetické investice a velké podniky. Země střední a východní Evropy odděluje v rámci platformy 16+1. Věří, že jejich prostřednictvím může ovlivňovat politiku Bruselu zevnitř.“

I proto se z Bruselu přesouvá čínský premiér do Dubrovníku. Tam za dva dny začne summit – „16+1“ s vybranými zeměmi střední a východní Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...