Mladí Češi by mohli získat snazší přístup k hypotékám, píší Hospodářské noviny

Nahrávám video

Snadnější přístup k hypotékám než ostatní žadatelé by mohli získat mladí Češi do 36 let. Na pořízení vlastního bydlení by si mohli půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti a stačily by jim k tomu nižší příjmy. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ČNB, který ministerstvo financí koncem minulého týdne poslalo vládě, píšou pondělní Hospodářské noviny.

Doposud ČNB ve svých doporučeních bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky maximálně na 80 procent hodnoty nemovitosti a na 90 procent jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů od loňského 1. října nesmí přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu.

Navrhované měkčí parametry pro lidi do 36 let by se mohly týkat jen těch, kteří budou chtít hypotéku na pořízení bydlení. Pokud návrh schválí vláda a projde oběma komorami parlamentu, mladí si budou smět vzít v bance hypotéku až na celou hodnotu nemovitosti, tedy o deset procentních bodů nad limit, který ČNB stanoví ostatním.

Na splátku hypotéky a dalších dluhů by pak mohli vydávat z čistého příjmu až o pět procentních bodů více než starší lidé. Celková hypotéka by mohla být také vyšší než u jiných žadatelů.

Změna je důsledkem dohody mezi ministerstvem financí a ČNB. Centrální banka se snaží několik let prosadit zákon, který jí umožní účinněji regulovat hypoteční trh. Zákon se jí nepodařilo prosadit před posledními parlamentními volbami na podzim 2017.

Ministerstvo financí se obávalo, že se situace může opakovat i v současné Poslanecké sněmovně, proto předložení návrhu oproti původnímu plánu několikrát odložilo. Nyní potvrdilo, že změna je reakcí na debatu v připomínkovém řízení, píše list.

„Mladí žadatelé jsou specifickou skupinou s nižšími příjmy a úsporami, které jim však většinou v následujících letech vzrostou. Proto jsme jim v návrhu úvěrové ukazatele zmírnili,“ uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva. „Podařilo se najít kompromis, aby novela mohla být co nejdříve předložena vládě a poté do Poslanecké sněmovny,“ doplnila mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

V návrhu zákona se zatím neobjevuje, odkdy by měl platit. Je tam pouze formulace, že jeho účinnost nastane první den následujícího měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...