Hledá se cesta, jak snížit ceny mobilních služeb. ČTÚ musí být aktivnější, míní Babiš

Nahrávám video

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) musí víc využívat své kompetence k nápravě situace na trhu s mobilními službami. Na Twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). S vládním zmocněncem pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou se shodl na potřebě větší regulace v této oblasti, která by měla podle premiéra zvýšit konkurenci a snížit ceny i pro spotřebitele. Babiš to uvedl po schůzce s předsedou Asociace českých virtuálních operátorů Pavlem Humpolíkem.

Virtuální operátoři, kteří si pronajímají sítě od klasických mobilních operátorů O2, T-Mobilu a Vodafonu, musí mít podle Babiše vytvořené takové prostředí, ve kterém lze podnikat a v němž mohou postavit konkurenční nabídky i velkým operátorům. Humpolík premiérovi sdělil, že velkoobchodní ceny se jim nezměnily od roku 2014, přičemž ceny pro koncové spotřebitele klesly. Chtěli by proto nastavit příznivější velkoobchodní ceny.

Premiér uvedl, že virtuální operátoři musí využít své zákonné možnosti a podat oficiální stížnost na ČTÚ, který může rozhodnout spor a doplnit tato fakta do analýzy. V Česku v současnosti působí téměř dvě stě virtuálních operátorů.

„V momentě, kdy od virtuálních operátorů nemáme jedinou oficiální stížnost na to, že by něco bylo v nepořádku, že se cítí poškozeni a že by bylo třeba našeho zásahu pro narovnání vztahu se síťovým operátorem, je velmi těžké do jejich obchodních vztahů svévolně zasahovat. Jakmile takový spor virtuální operátor vyvolá, je úřad připravený okamžitě se ujmout své role a situaci řešit,“ řekl ČTK mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

S Dzurillou se pak Babiš shodl na potřebě větší regulace, která by podle jejich představ měla zvýšit konkurenci a zlevnit ceny i pro spotřebitele. „ČTÚ musí daleko víc využívat svých kompetencí a nástrojů, kterými už dnes disponuje, k nápravě situace na trhu,“ dodal Babiš.

ČTÚ však podle mluvčího využívá při podpoře konkurence všechny zákonné nástroje, které má. „Provádíme analýzu mobilního trhu, dokazujeme na něm existenci takzvané tacitní koluze (tiché shody), připravujeme aukci 5G, v níž počítáme s vyhrazením kmitočtů pro nového hráče, který by mohl zlepšit situaci na rezidentním trhu,“ dodal Drtina.

V úterý Babiš kritizoval dokument o reálných cenách mobilních dat, který mu dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). Chyběly v ní podle něj základní údaje, o které žádal. Rozhodl se proto obrátit kvůli zjišťování reálných cen mobilních dat na trhu přímo na operátory.

Mluvčí Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund v reakci na Babišovu kritiku řekl, že premiér asi zapomněl, že stát financuje Český telekomunikační úřad, který má údaje o cenách, podléhajících obchodnímu tajemství, k dispozici. „Asociace mobilních operátorů může jen těžko suplovat dohledové orgány telekomunikačního trhu,“ uvedl mluvčí.

Jsou ceny podprůměrné, nebo nadprůměrné?

Operátoři Babiše v dokumentu s odkazem na veřejně dostupné zdroje informovali, že cena mobilních dat poklesla za poslední dva roky o 67 procent, což bylo téměř nejrychleji v EU. Za poslední rok pak data zlevnila o 42 procent. Asociace zmiňuje například lednovou studii Cable UK, podle které jsou ceny dat v ČR pod průměrem EU. Nominální cena jednoho GB mobilních dat je 4,9 dolaru (zhruba 110 korun), zatímco průměr EU je o dva dolary vyšší.

Nicméně podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Operátoři se však v tomto ohledu brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku. 

Na mobilní trh obrátil pozornost nedávný výrok ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) pro pořad ČT 168 hodin. Podle ní si za vysokou cenu mobilních dat mohou sami Češi, protože spíš hledají připojení k wi-fi sítím. Vybudování mobilních sítí podle Novákové stálo operátory miliardy korun a data jsou drahá, protože je využívá jen malá skupinka lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 12 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 22 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled