Zeman: Chci věřit, že vláda bude spíše eurooptimistická, ne eurohujerská

Praha – Prezident Miloš Zeman podporuje vstup České republiky do eurozóny. Země by podle něj měla přijmout její společnou měnu zhruba do pěti let. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi, v němž také naznačil, jaký přístup k této otázce očekává od nové vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Chci věřit, že nová vláda bude spíše eurooptimistická. Nikoliv eurohujerská, ale eurooptimistická,“ zdůraznila hlava státu. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale není zavedení eura cílem současné koalice.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Já jsem zastánce vstupu České republiky do eurozóny, to znamená přijetí eura zhruba do pěti let,“ sdělil prezident v rozhovoru. „Ale je to složitý problém, který je jak ekonomický, tak politický,“ připouští Zeman.

Prezident od koalice sice očekává aktivitu při zavádění eura, kabinet ale podle dosavadních vyjádření není v této otázce zdaleka jednotný. Zatímco ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se při přebírání úřadu koncem ledna vyslovil pro přijetí eura „v co nejkratším čase“ (čtěte víc), šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) při sněmovních interpelacích tento týden reagoval, že přijetí společné měny „určitě není cíl koalice“.

„My jsme o tom nikdy nemluvili, a pokud pan Zaorálek o tom mluví, nevím, z čeho vychází,“ zaznělo z úst ministra financí. Česká ekonomika prý není na přijetí eura připravena, i když základní kritéria pro zavedení jednotné měny plní. Šéf hnutí ANO zopakoval své prohlášení ze sociální sítě Facebook, že Česko by mohlo přijmout euro nejdříve za šest let (čtěte víc). Tím pádem to Babiš nepovažuje za úkol pro současnou vládu.

V ČNB je třeba vyvážit euroskeptiky s eurooptimisty

V souvislosti se vstupem do eurozóny se Zeman rovněž zmínil o jmenování Jiřího Rusnoka členem bankovní rady České národní banky (ČNB): „Má tu velkou výhodu, že v sobě spojuje ekonoma a politika. Takže si myslím, že jako člen bankovní rady může k řešení tohoto problému velice podstatně přispět.“

Experti od bývalého premiéra očekávají, že bude v radě reprezentovat proevropsky orientované křídlo, a rozmělní tak euroskepticismus, který mezi centrálními bankéři doposud převažoval (čtěte víc). Zeman zdrženlivý postoj části rady vůči Bruselu označil za jejich „svaté odborné právo“. Je však přesvědčen, že jako prezident by měl mít při sestavování bankovní rady zájem na tom, aby zastoupení eurooptimistů a euroskeptiků bylo vyvážené.

Prezident Miloš Zeman jmenuje Jiřího Rusnoka členem Bankovní rady ČNB.
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. A Jiří Rusnok do ní usedá právě v době, kdy banka čelí ostré kritice části ekonomů, politiků a veřejnosti za devizové intervence z loňského listopadu, které vedly k oslabení koruny.

Podle analytiků nelze v této věci od Rusnoka čekat zásadní změnu. Jako premiér kroky ČNB hájil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ nechal se slyšet loni v listopadu (čtěte víc). Prezident Zeman ovšem zásah centrálních bankéřů kritizoval (více si přečtěte zde).

Proti intervencím vystoupil i předchůdce současného prezidenta Václav Klaus (více zde). Ten má výhrady rovněž k nominaci Rusnoka do vedení ČNB. Jak poznamenal v ČT, Rusnokovo angažmá zhorší kvalitu bankovní rady (shrnutí rozhovoru si přečtěte zde).

Výsledky zasedání bankovní rady ČNB z 6. února 2014

(Jiří Rusnok se tohoto zasedání nezúčastnil, do bankovní rady nastoupí 1. března 2014, až skončí mandát Evě Zamrazilové)

  1. Úrokové sazby ponechala banka na historických minimech (základní úroková sazba je 0,05 procenta).
  2. Bankéři rozhodli o pokračování devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 CZK/EUR.
  3. Guvernér Miroslav Singer uvedl, že centrální banka dovolí koruně znovu posílit nejdřív na začátku roku 2015. Až podle reakce domácí měny posoudí, zda bude následovat i zvýšení úrokových sazeb.
  4. Analytici tedy nečekají žádnou změnu měnové politiky v zásadě po celý rok 2014.
  5. Podle nové prognózy ČNB se zlepšuje situace v české ekonomice. Banka letos čeká růst HDP o 2,2 procenta, v příštím roce o 2,8 procenta (v listopadové prognóze odhadovala ČNB růst o 2,1 procenta pro letošní rok a o 2,5 procenta pro příští rok).
  6. Inflace by se měla vrátit k dvouprocentnímu cíli koncem roku 2014.
  7. Horší výsledek očekává banka u loňských čísel. Odhad poklesu HDP snížila z listopadových 0,9 procenta na aktuálních 1,3 procenta.
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.