PKN Orlen chce celý Unipetrol. V srpnu se bude schvalovat vytěsnění minoritních akcionářů

Představenstvo petrochemického holdingu Unipetrol svolalo na 28. srpna řádnou valnou hromadu firmy. Tématem bude schválení návrhu na vytěsnění minoritních akcionářů ze strany majoritního vlastníka, polské skupiny PKN Orlen. Unipetrol o tom informoval na svém webu.

Společnost PKN Orlen letos oznámila, že se jí zadařilo s nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Podíl PKN v Unipetrolu stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent.

Například společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, byla největším minoritním akcionářem s 20procentním podílem – na konci loňského roku oznámila, že svou část odprodá.

Polská skupina ale stále nezískala všechny akcie. V květnu PKN Orlen avizoval, že hodlá od menšinových podílníků koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy. Součástí polské skupiny PKN Orlen je Unipetrol od roku 2005.

Valná hromada pod náporem dotazů minoritních akcionářů

Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Na konci června valná hromada Unipetrolu rozhodla, že za loňský rok nebude dávat dividenda.

Minoritní akcionáři během červnového jednání řadu hodin kladli otázky a vedení firmy na ně postupně odpovídalo. Mezi nejaktivnější v kladení dotazů, žádostí o vysvětlení a podávání protestů patřili akcionáři jednající ve shodě s Tomášem Hájkem. Ten tvrdí, že zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií společnosti.

Čistý zisk Unipetrolu loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun, tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun. V první pololetí letošního roku klesl čistý zisk Unipetrolu meziročně o polovinu na 3,2 miliardy korun. Vliv mělo podle firmy pojistné plnění, které vylepšilo výsledky loni. Tržby podniku se snížily o 4,5 procenta na 58,3 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 30 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 22 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...