Akcionáři Unipetrolu nedostanou žádnou dividendu za loňský rok

Po téměř 17 hodinách rozhodla valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v noci na pátek, že její akcionáři nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. Analytici očekávali, že se dividenda vyplácet nebude. Poslední dva roky sice dividenda byla, avšak předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007.

Předloni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 korun na akcii, loni byla ještě vyšší – 8,30 korun na akcii. Letos však nebude dividenda žádná.

Holdingu sice loni stoupl čistý zisk o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun a tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun, dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu.

Unipetrol a.s., kam spadá například ještě producent automobilových a průmyslových olejů Paramo nebo podíl ve firmě Butadien Kralupy, loni vykázal čistou ztrátu 28,5 milionů korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Jednání valné hromady Unipetrolu začalo ve čtvrtek v 11:00. Řadu hodin však kladli minoritní akcionáři otázky a vedení firmy na ně postupně odpovídalo. Mezi nejaktivnější v kladení dotazů, žádostí o vysvětlení a podávání protestů patřil během celého dne akcionáři jednající ve shodě s Tomášem Hájkem, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií společnosti.

Hájek už během odpoledne mimo jiné několik desítek minut četl za jednotlivé akcionáře, které zastupuje, článek o letošní tragédii v areálu chemičky firmy v Kralupech nad Vltavou. Při výbuchu 22. března zahynulo šest lidí, šlo tak o jednu z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let.

V noci se vedle dividendy rozhodlo také tom, že v devítičlenné dozorčí radě zasednou čtyři noví členové – Robert Jasinski, Edyta Watorová, Adam Wojciech Bura a Izabela Antosová. V radě bude i nadále působit někdejší ministr financí Ivan Kočárník. Mezi další členy rady patří například předseda odborového svazu ECHO Zdeněk Černý.

Valné hromady významných tuzemských firem se v posledních měsících často protahují do rekordních délek. Minulý týden trvala valná hromada energetické společnosti ČEZ více než 14 hodin. Začala v pátek v 11:00 a skončila hluboko po půlnoci. Stejně tak loňská valná hromada Unipetrolu schválila body týkající se rozdělení zisku a změn v dozorčí radě firmy až kolem půlnoci, byť začínala v 11:00. Letošní valná hromada Unipetrolu obě tyto schůze akcionářů, co se týče délky, ještě překonala.

Polská skupina nedávno zvýšila svůj podíl v Unipetrolu na 94 procent

Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen.

PKN Orlen letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Například společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, byla největším minoritním akcionářem s 20procentním podílem – na konci loňského roku oznámila, že svou část odprodá. Podíl PKN v Unipetrolu stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent.

V květnu PKN Orlen oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 8 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...