Rekordní valná hromada ČEZu: Končí šéf dozorčí rady Pačes, ministerstvo financí posiluje vliv

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda Václav Pačes. Pokračovat v ní nebudou ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. Tantiémy pro vedení neprošly. V noci na sobotu o tom rozhodla valná hromada firmy, která trvala více než 14 hodin, což je nejdéle v dějinách této společnosti.

Novými členy dozorčí rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora. Ten byl dříve také zodpovědný za provozní řízení společností poradenské skupiny KPMG v České republice.

Nominaci Tylla a Lízala ministerstvem financí minulý týden schválil vládní výbor pro personální nominace, Hora dosud působil v ČEZu ve výboru pro audit. Dozorčí rada ČEZ má 12 členů, stát v ní má osm členů; zbytek jsou zástupci zaměstnanců.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě uvedl, že na základě tehdejších koaličních dohod nominoval do dozorčí rady ČEZu za stát čtyři zástupce jeho resort, tři zástupci byli nominováni ČSSD a jeden KDU-ČSL.

Média v posledních letech častokrát spekulovala o tom, že Babiš chce svůj vliv v ČEZu navýšit. Například loni v lednu nynější premiér uvedl, že zástupci ministerstva financí v dozorčí radě firmy hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení firmy. Byli ale přehlasováni a dozorčí rada před Vánocemi 2016 potvrdila ve funkci předsedy představenstva ČEZu na další čtyři roky Daniela Beneše.

Beneš s Babišem jednali minulý týden na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem. Generální ředitel ČEZu po skončení schůzky uvedl, že jejím tématem byla budoucnost české a evropské energetiky.

Beneš letos v lednu podpořil Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání.

Vedení nedostane tantiémy, dividenda za akcii 33 korun

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. V noci z pátku na sobotu o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 17,8 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 13 miliard korun. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 28. červen.

Účastníci valné hromady nejprve zamítli návrh představenstva společnosti, který kromě výplaty dividendy žádal také výplatu tantiém pro vedení firmy v celkové výši 21 milionů korun. Následně byl schválen protinávrh ministerstva financí, který s odměnami pro představenstvo a dozorčí radu ČEZu nepočítal. Tantiémy nebyly vedení společnosti vyplaceny ani v předcházejících třech letech.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který drží právě přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

ČEZu loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Čistý zisk společnosti očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, loni činil 20,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.