Rekordní valná hromada ČEZu: Končí šéf dozorčí rady Pačes, ministerstvo financí posiluje vliv

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda Václav Pačes. Pokračovat v ní nebudou ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. Tantiémy pro vedení neprošly. V noci na sobotu o tom rozhodla valná hromada firmy, která trvala více než 14 hodin, což je nejdéle v dějinách této společnosti.

Novými členy dozorčí rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora. Ten byl dříve také zodpovědný za provozní řízení společností poradenské skupiny KPMG v České republice.

Nominaci Tylla a Lízala ministerstvem financí minulý týden schválil vládní výbor pro personální nominace, Hora dosud působil v ČEZu ve výboru pro audit. Dozorčí rada ČEZ má 12 členů, stát v ní má osm členů; zbytek jsou zástupci zaměstnanců.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě uvedl, že na základě tehdejších koaličních dohod nominoval do dozorčí rady ČEZu za stát čtyři zástupce jeho resort, tři zástupci byli nominováni ČSSD a jeden KDU-ČSL.

Média v posledních letech častokrát spekulovala o tom, že Babiš chce svůj vliv v ČEZu navýšit. Například loni v lednu nynější premiér uvedl, že zástupci ministerstva financí v dozorčí radě firmy hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení firmy. Byli ale přehlasováni a dozorčí rada před Vánocemi 2016 potvrdila ve funkci předsedy představenstva ČEZu na další čtyři roky Daniela Beneše.

Beneš s Babišem jednali minulý týden na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem. Generální ředitel ČEZu po skončení schůzky uvedl, že jejím tématem byla budoucnost české a evropské energetiky.

Beneš letos v lednu podpořil Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání.

Vedení nedostane tantiémy, dividenda za akcii 33 korun

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. V noci z pátku na sobotu o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 17,8 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 13 miliard korun. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 28. červen.

Účastníci valné hromady nejprve zamítli návrh představenstva společnosti, který kromě výplaty dividendy žádal také výplatu tantiém pro vedení firmy v celkové výši 21 milionů korun. Následně byl schválen protinávrh ministerstva financí, který s odměnami pro představenstvo a dozorčí radu ČEZu nepočítal. Tantiémy nebyly vedení společnosti vyplaceny ani v předcházejících třech letech.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který drží právě přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

ČEZu loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Čistý zisk společnosti očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, loni činil 20,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...