Vláda v demisi schválila na úterním zasedání deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 50 miliard korun, tedy ve stejné výši, jako je pro letošek. Odsouhlasila také střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) řekla, že rámec padesáti miliard považuje za nepřekročitelný. V létě chce s jednotlivými ministry jednat o jejich dalších požadavcích na celkem 10 miliard.
Příjmy rozpočtu jsou pro příští rok plánovány meziročně o 105,7 miliardy korun vyšší, tedy o 8,5 procenta. Daňové příjmy mají stoupnout o 45,4 miliardy korun, příjmy z pojistného o 39,6 miliardy a ostatní o 20,7 miliardy, uvedla Schillerová.
U výdajů (bez prostředků EU a finančních mechanismů) se předběžně počítá s růstem o 105,7 miliardy korun, tedy o 8,2 procenta. Největší část výdajů má jít do důchodů a pak do platů. Například v chystané reformě regionálního školství rozložené do dvou let se počítá s tím, že se počet učitelů zvýší o 16 tisíc a jejich platy v průměru stoupnou o 15 procent. Polepšit by si však měla většina úřadů a ministerstev. Naopak návrh rámce rozpočtu počítá s menšími náklady na sociální dávky.
Další prioritou je růst investic o 80 miliard korun, nejvíce za posledních deset let, uvedla ministryně. Mají směřovat zejména do dopravních staveb, ale také do dotačních programů ministerstva pro místní rozvoj (brownfieldy a další projekty obcí).
Chystaná debata s ministry by se měla vést také o snížení mandatorních (povinných) výdajů. Například cestou snížení počtu úředníků. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček k tomu řekl, že v případě snížení počtu státních zaměstnanců je možné výrazně navýšit platy. „Celkové výdaje na státní zaměstnance se přitom nemusí výrazně navyšovat. Propuštění zaměstnanci by vzhledem k napjaté situaci na trhu práce velmi rychle našli uplatnění v soukromém sektoru. Jejich původní práci by mohly převzít počítače,“ uvedl.
Vláda podle Schillerové také podpořila poslanecký návrh, aby první úplatný převod bytů v rodinných domech byl osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí. Nyní ho posoudí sněmovna.
Zlepšit platy v muzeích či divadlech
Při příchodu na úterní jednání ministryně řekla, že prioritami pro ni jsou mzdy ve školství i investice ve výši 80 miliard. Jednat ještě chtějí s ministryní například ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) o penězích pro mladé lékaře či ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) o navýšení mezd nepedagogických pracovníků.
Už dříve Schillerová zmínila také nutnost růstu platů v kultuře. Právě platy zaměstnanců muzeí, divadel a dalších kulturních institucí jsou stále pod celostátním průměrem. „V některých organizacích zejména mimo Prahu jsou kolem 22 nebo 23 tisíc,“ uvedl ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (za ANO).
Až příští rok mají podle plánu vlády platy v kultuře celkově překročit 30 tisíc hrubého. „Platy by měly narůst v průměru o šest procent a je tam navrhován na příští rok příplatek tisíc korun pro každého pracovníka,“ dodal Šmíd.
Pravicová opozice kritizuje schodek
Část politických oponentů i odborné veřejnosti vládě vyčítá, že počítá se schodky v době výrazného ekonomického růstu.
„Řekli jsme, že deficit akceptujeme, pokud investice budou zásadně vyšší než deficit. Investice jsou 80 miliard,“ řekl v této souvislosti na brífinku po jednání vlády designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal rovněž, že důchody mají vzrůst o 38 miliard a školství o 24 miliard.
Pravicová opozice návrh rozpočtu kritizuje. „Mandatorní výdaje rostou, smysluplné investice pořád nikde. Je to nezodpovědné projídání budoucnosti. Takto by se žádná firma opravdu řídit nedala,“ uvedl na Twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že takto připravený rozpočet ukazuje neodpovědnost současné vlády. „Je těžko uvěřitelné, že při současných výborných ekonomických podmínkách připravila vláda premiéra Babiše rozpočet se schodkem 50 miliard. Ale vlastně se tomu nelze divit. Babiš nedokáže už osm měsíců sestavit vládu s důvěrou – a jeho vláda bez důvěry nedokáže připravit rozumný rozpočet,“ uvedl Fiala.
„Pokud se čeká navýšení příjmů státního rozpočtu o sto miliard, tak zopakovat plánovaný deficit nám příliš smysl nedává. Pokud se zlepšuje výběr daní a ekonomika roste a pravděpodobně by rostla bez zásahů vlády, tak plánovat se schodkovým rozpočtem není hospodárné,“ okomentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Hospodářská komora v úterý zopakovala, že v době ekonomické prosperity a při jednom z aktuálně nejvyšších hospodářských růstů v Evropské unii by vláda měla zvolit odpovědnější přístup a sestavovat přebytkové, nebo alespoň vyrovnané rozpočty. Přebytkové rozpočty jsou podle komory pojistkou do budoucích let, až ekonomika bude v horší situaci. Proto se také komoře nelíbí plošný nárůst platů ve státní sféře.
Komu a kolik přidat? Spor s odbory trvá
Vláda v úterý znovu jednala s odboráři o růstu platů ve veřejném sektoru, ale k dohodě nedošlo. Pokud se nepodaří najít shodu, jsou odboráři připraveni protestovat.
Dál se bude jednat o termínu navýšení, poměru rozdělení přidávané sumy na tarify a odměny a o případném rušení platové tabulky pro lidi s nejnižším výdělkem, přiblížil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Další schůzka se má konat 9. července. Kabinet odborům víc peněz na platy nyní neslíbil.
Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér minulý týden řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz víc než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.
„Budeme dál jednat o možnosti změny v poměru mezi tarifním navýšením a tím, co by zůstalo nadřízeným na nadtarifní složku… Kompromis by se dal hledat v termínu, v poměru mezi objemem a faktickým přidáním do tarifů a v možnosti zrušení první tabulky pro nejhůře odměňované,“ uvedl Středula.
Podle něj má ministerstvo práce nyní spočítat, kolik by škrtnutí nejnižší tabulky a odměňování pracovníků podle vyšší tabulky stálo. U nejhůř placených by to představovalo navýšení asi o 3,5 procenta a vyšlo na několik stovek milionů, upřesnil Středula.
Babiš už dřív řekl, že by se výdělky ve veřejném sektoru neměly zvedat plošně. Růst by měly nejhůře placeným pracovníkům a tam, kde zaměstnanci chybí. O odměňování by měli rozhodovat nadřízení. Odboráři trvají ale na navýšení tarifů. „Pokud se víc nenavýší tarifní složka platu, tak ty peníze k lidem nedoputují,“ dodal odborový předák.
