Další růst úrokových sazeb je možné čekat nejdřív v závěru roku, tvrdí ČNB

6 minut
Guvernér ČNB Rusnok po zasedání rady
Zdroj: ČT24

Po únorovém zvýšení úrokových sazeb je jejich další růst s ohledem na prognózu České národní banky možné očekávat nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce, vyplývá z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady.

Rada centrální banky nyní nechala úrokové sazby beze změny, rozhodla o tom jednomyslně. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,75 procenta.

„Se stávající prognózou je po únorovém zvýšení úrokových sazeb konzistentní jejich další nárůst nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce,“ uvedl guvernér.

Debata o budoucím růstu nebyla podle Rusnoka jednomyslná. „Byly hlasy, které více akcentovaly potřebu přibližování se normálu a akcentovaly celkový stav ekonomiky, který v některých aspektech ukazuje na určité přehřívání,“ podotkl.

ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu.

Pomalejší posilování koruny může způsobit rychlejší zvýšení sazeb

Inflace bude podle prognózy ČNB letos nad dvouprocentním cílem ČNB a vrátí se k němu na začátku příštího roku. „Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně protiinflační,“ uvedl Rusnok.

Proti růstu cen tak může působit rychlejší než očekávané snížení inflace počátkem letošního roku. Naopak jako proinflační riziko označila rada možné pozvolnější posilování kurzu koruny k euru v následujících čtvrtletích ve srovnání s prognózou.

„Pokud by nastalo zpomalení v posilování koruny ve vztahu k naší prognóze, tak se nám asi vytvoří prostor pro rychlejší zvýšení sazeb. Neznamená to, že by to vyžadovalo nějaký zásah, ale vytvářel by se prostor pro další kroky k normalizaci úrokových sazeb,“ uvedl Rusnok.

Koruna se za poslední měsíc drží převážně nad 25,4 koruny za euro. Podle prognózy Raiffeisenbank koruna do léta neposílí přes hranici 25 korun za euro. „Bankovní rada ČNB tak bude moci zvedat úrokové sazby a to rovnou dvakrát“, říká hlavní ekonomka Helena Horská.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera bude koruna právě v souvislosti s holubičí rétorikou ČNB ve srovnání s prognózu posilovat v následujících měsících pomaleji. „Prozatím nelze vyloučit zvýšení sazeb na konci června, jelikož koruna bude ve srovnání s prognózou ČNB v 2. čtvrtletí výrazněji slabší. Pravděpodobněji však vypadá srpnové jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu, “ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...