OKD: Pokud zavřeme Paskov, převedeme lidi na jinou šachtu

Ostrava – Společnosti NWR se dosud nepodařilo najít kupce na Důl Paskov na Frýdeckomístecku. Pokud se prodej nezdaří, nejpravděpodobnější možností dalšího postupu je podle představitelů těžební společnosti OKD jeho uzavření. To by přitom nemuselo znamenat propuštění všech 2 500 zaměstnanců, kteří na dole pracují. OKD podle mluvčího Vladislava Sobola počítá s tím, že velká část pracovníků by byla převedena na jiné doly v ostravsko-karvinském revíru, podobně jako tomu bylo při uzavření dolu Dukla před šesti lety. Na prodej je i další provoz OKD, a sice OKK Koksovny. Zájemců o ně je hned několik.

Prodej obou společností je součástí rozsáhlých úsporných opatření a systémových změn, které firma oznámila v květnu kvůli špatné ekonomické situaci. Rozhodnutí by mělo být známo do několika týdnů.

„Proces prodeje společnosti OKK Koksovny úspěšně pokračuje. Jednáme s několika zájemci, kteří mají v úmyslu zachovat provoz koksoven,“ řekl mediální zástupce OKK Vladimír Bystrov. U Dolu Paskov, kde pracuje 2 500 lidí, se však prodej nedaří. „Zatím se nám pro něj nepodařilo najít kupce a pravděpodobnost, že se nějaký objeví, je minimální,“ informoval mluvčí OKD Vladislav Sobol.

Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Direct

„Skupina potenciálních kupců je poměrně malá. Můžeme se reálně bavit jen o polských těžebních společnostech, na které nízká cena uhlí dopadá, takže mají svých starostí víc než dost. Kupci zřejmě nevěří, že by důl Paskov dokázali provozovat nějak významně efektivněji, než jak to dělá NWR.“

„Chceme zvolit takové řešení, které bude mít nejmenší dopady na společnost, její zaměstnance, celý region i odběratele,“ ujistil generální ředitel a předseda představenstva OKD Ján Fabián.

Naposledy společnost OKD uzavírala jeden ze svých dolů v roce 2007. Tehdy se jednalo o důl Dukla, na němž bylo zaměstnáno kolem 1 500 lidí. Více než tisícovka horníků a pracovníků jiných profesí před šesti lety našla místo na jiných dolech v ostravsko-karvinském revíru.

„Předpokládáme, že v případě, kdy by došlo k útlumu, tak by podobný scénář mohl nastat i nyní. Čili že bychom velkou část pracovníků dolu Paskov mohli umístit na některé karvinské šachty,“ potvrdil České televizi Sobol.

Problémem jsou vysoké náklady

Těžba na dole Paskov je drahá a technologicky náročná – mají to na svědomí jednak komplikované geologické podmínky a také skutečnost, že důl Paskov je vůbec nejhlubším dolem OKD. Vytěžená tuna uhlí tak stojí více, než za kolik se prodá na trhu, což negativně ovlivňuje hospodaření OKD.

O budoucnosti dolu má představenstvo rozhodnout v dohledné době. Do definitivního rozhodnutí nicméně chce firma minimalizovat náklady dolu, pozastavila proto některé přípravné práce. Zhruba 300 lidí už bylo převedeno na jiné práce a zájemcům firma umožní čerpat dovolenou. Těžba v Dole Paskov přitom pokračuje podle plánu.

Cena uhlí klesla za dva roky o 50 procent

NWR (New World Resources) oznámila odborům svůj záměr prodat důl Paskov letos v červnu. Mezi řadou úsporných opatření je snižování stavů i snižování mezd smluvních zaměstnanců, což vyvolává obavy ze zvýšení nezaměstnanosti a sociálního napětí v regionu. V rámci snižování nákladů bylo také přestěhováno ředitelství OKD z pronajaté budovy v Ostravě do vlastních prostor na Dole Darkov.

Kritickou situaci v NWR způsobil souběh několika faktorů. Světové ceny koksovatelného uhlí za uplynulé dva roky poklesly o více než 50 procent, výrazně se snížily i ceny energetického uhlí. Poptávka po uhlí také výrazně poklesla; Evropa je navíc zaplavována levným uhlím ze zámoří.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/NWR

Společnost chce do konce roku ušetřit 2,6 miliardy korun, mimo jiné na investicích, provozu, administrativě i v rámci personálních nákladů. Největší díl úspor připadá na firmu OKD. Těžaři svým zaměstnancům se smluvním platem snížili mzdy o desetinu, oznámili propuštění 250 techniků a administrativních pracovníků.

OKD je největším soukromým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Má zhruba 13 000 vlastních zaměstnanců. Akcie NWR se po zveřejnění zprávy o možném uzavření Dolu Paskov prudce propadly. V úvodu obchodování na pražské burze ztrácely 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 3 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 12 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...