Správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka zpátky naftu za miliardu

Nahrávám video
Insolvenční správce Viktoriagruppe žádá od státu vrátit naftu v hodnotě miliardy korun
Zdroj: ČT24

Insolvenční správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka vrátit naftu za miliardu korun, která byla uložena ve skladu v německém Kraillingu a kterou Správa státních hmotných rezerv teprve nedávno přivezla s jeho souhlasem do České republiky. Správě rezerv poslal předžalobní výzvu, lhůtu stanovil na 27. prosince.

„Mohu potvrdit, že jsme předžalobní výzvu dostali a ve stanoveném termínu na ni insolvenčnímu správci odpovíme. Nicméně chci připomenout, že tato nafta je součástí nouzových zásob a podle zákona o Správě státních hmotných rezerv je ve výlučném vlastnictví České republiky. Řádně jsme za ni zaplatili a můžeme to doložit fakturami,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

„Pokud se rozhodne podat žalobu, ponese důkazní břemeno a uvidíme, jaké důkazy insolvenční správce předloží,“ poznamenal Švagr.

Nahrávám video
Švagr: Insolvenční správce chce, abychom mu uznali vlastnické právo k naftě, kterou nám vydal
Zdroj: ČT24

K naftě v Bavorsku se Česko po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe v roce 2014 nemohlo skoro dva roky dostat. Loni v červenci však podepsala česká správa hmotných rezerv s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získala naftu zpět. Insolvenční správce Mirko Möllen však české vlastnictví nafty nikdy neuznal.

„Můžeme potvrdit, že usilujeme o soudní vyjasnění vlastnických práv. Doposud nebyla žádná dohoda v otázce vlastnictví možná, proto je tento postup nevyhnutelný. Podle českého procesního práva je prvním krokem předložení výzvy českému státu. Ten se k tomu může během stanovené lhůty vyjádřit. Tento krok byl učiněn v posledních dnech. Po uplynutí lhůty bude podána žaloba a pak dojde k vyjasnění situace soudem. Přirozeně jsou nadále možná mimosoudní jednání a dohoda bez soudního procesu,“ sdělil insolvenční správce.

Transport nafty začal loni v říjnu, poslední šedesátý vlak přijel zpět do Česka letos v listopadu. Doprava stála 47 až 48 milionů korun. Teď ovšem Möllen tvrdí, že pokud mu naftu nevrátí, tak podá žalobu na určení vlastnictví této nafty, dodala česká správa.

„Nikde jsem neviděl, že by insolvenční správce zároveň na náš účet poslal i tu miliardu korun, kterou Česká republika za tu naftu zaplatila. Když zaplatíte třeba stavební firmě za to, že vám postaví dům a ona pak tvrdí, že vám nepatří, tak by vám přece měla vrátit peníze. Nemůže si nechat oboje. Nevím, jak v Německu, ale v České republice se takovému jednání pořád ještě říká podvod,“ podotkl Švagr.

Podle informací ČTK by ani v případě, pokud by insolvenční správce případný soud vyhrál, nevozilo Česko naftu zpět do Německa. Umožnilo by pouze její vyzvednutí ve skladech státního distributora paliv Čepro.

Žaloba směřovala i na nízké skladovací poplatky

Insolvenční správce Viktoriagruppe už dříve podal žalobu na to, že skladovací poplatky, které česká správa platila v Německu za skladování nafty, byly příliš nízké.

„Skladovací poplatky přece platíte, jen když vám ta skladovaná věc patří. Takže insolvenční správce si docela protiřečí. Když se mu to hodí, tak je nafta naše a skladovací poplatky jsou příliš nízké a jindy zase chce vrátit naftu, protože si myslí, že je jeho,“ dodal Švagr. Už loni v červenci insolvenční správce uznal české správě pohledávku na 6,3 milionu litrů nafty, která ze skladu v Kraillingu zmizela.

  • Česko mohlo mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004. Dodatek v roce 2010 uzavřela Správa státních hmotných rezerv, předsedou správy byl Ladislav Zabo.

Insolvenční správce také podal žalobu na Česko na zrušení zástavního práva u skladu společnosti Viktoriagruppe v Chlumci nad Cidlinou, kde mu katastrální úřad dosud nevymazal zástavní práva, a blokuje tím dotažení prodeje tohoto skladu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 4 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 15 hhodinami

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 17 hhodinami

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
4. 2. 2026
Načítání...