Česká národní banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby ve třetím čtvrtletí tak, jak to předpokládá aktuální prognóza centrální banky. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada k tomu podle něj dospěla po vyhodnocení rizik k odhadovanému vývoji ekonomiky. Rizika označila za lehce proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Růst sazeb by znamenal dražší půjčky na bydlení nebo úvěry pro firmy.
„S ohledem na vyznění stávající prognózy a bilanci rizik je pravděpodobné, že ke zvyšování úrokových sazeb ČNB přistoupí v souladu s predikcí,“ uvedl Rusnok. Prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté v průběhu příštího roku.
Vyznění tiskové konference ČNB je podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče překvapivé. „To je patrné jak v reakci koruny, jež vůči euru posílila k úrovni 26,20 Kč/EUR, tak v nárůstu výnosů korunových vládních dluhopisů,“ uvedl.
Několik členů bankovní rady včetně guvernéra Rusnoka v posledních dnech uvedlo, že posilování koruny může zvyšování úrokových sazeb oddálit. Koruna od 6. dubna, kdy se bankovní rada rozhodla zrušit intervence, posílila o 2,8 procenta.
Rusnok ale upozornil, že dnešní prohlášení není v kontrastu s předchozími vyjádřeními členů bankovní rady. „Konstatovali jsme, že prognóza se mimořádně naplňuje. A v tomto kontextu jsme po diskusi došli k závěru, že vlastně pokud se budou naplňovat všechny parametry prognózy, tak se musí naplnit i ten krok zvyšování sazeb. Samozřejmě platí obecně, že pokud by nastalo dramatičtější zhodnocování koruny, tak se prostor pro zvyšování sazeb vyčerpává,“ dodal.
Rada ČNB dnes jednomyslně nechala sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Zároveň rada uvedla, že zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.
Inflace letos podle odhadů ČNB zůstane v horní polovině tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a začátkem příštího roku se sníží k cíli. Ve prospěch vyššího růstu cen může podle ČNB působit rychlejší růst domácí ekonomické aktivity a mezd a oslabení koruny. K tomu by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se finanční investoři rozhodli prodat koruny nakoupené v rámci intervencí a nenašli by protistranu k takovému obchodu. Jako protiinflační riziko možného vývoje ČNB vidí nižší cenu ropy.
