Na následky kouření zemře v Česku ročně zhruba 16 tisíc lidí, vyplývá z údajů Medical Tribune z letošního ledna. Z toho pak až tři tisíce lidí vinou pasivního kouření, uvedla ve zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Z jejich statistik také plyne, že mladý kuřák, který vykouří více než 20 cigaret denně, má 5,6x vyšší riziko vzniku infarktu než stejně starý nekuřák. Lékaři si však slibují, že právě zákaz kouření v restauracích a dalších veřejných prostorách, který začal platit, zachrání více než pět tisíc životů.
Kuřáci nemají jen větší riziko vzniku infarktu, ale zvyšuje se u nich výskyt i dalších nemocí, například nádoru plic, jícnu, žaludku nebo ledvin. A rovněž dvakrát častěji trpí roztroušenou sklerózou.
Přesné údaje o tom, kolik Česko zaplatí za zdravotní péči kvůli následkům kouření, však neexistují. Podle ministerstva zdravotnictví se totiž do řešení následků kouření zapojuje řada organizací a státních institucí, jako například Úřad vlády, ministerstvo školství, zdravotnická zařízení, zdravotní pojišťovny. Sám resort zdravotnictví podle své mluvčí Štěpánky Čechové vydává miliony korun na projekty zaměřené na prevenci kouření.
Týdeník Ekonom nicméně loni v červnu uvedl, že roční náklady na léčbu nemocí spojených s kouřením se podle různých odhadů pohybují v Česku v rozmezí 40 až 80 miliard korun, některé zdroje zmiňují i sto miliard. Podobné číslo uvedla už dříve také lékařka a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková v článku v Tempus medicorum ze září roku 2011. Odhadovala, že náklady na léčbu nemocí z kouření tvoří až pětinu nákladů státu na zdravotnictví, to znamená 40 až 50 miliard ročně.
A k tomuto číslu je potřeba podle oborníků přičíst další položky. Králíková přidává například to, že zhruba 12 procent požárů je způsobených zapálenou cigaretou. A je potřeba připočítat výdaje do sociální oblasti a další související problémy. Například podle VZP, jejích údajů z roku 2015, trpí 30 procent kuřáků depresemi, které je nutno léčit.
Světovou ekonomiku stojí kouření každý rok bilion dolarů (25,5 bilionu korun) a do roku 2030 bude na jeho následky umírat o třetinu více lidí, než je tomu teď. Tvrdí to studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Národního ústavu pro potírání rakoviny (NCI) zveřejněná letos v lednu.
Podle studie následky užívání tabáku vysoce převyšují jeho celosvětové přínosy pro hospodářství, které WHO odhaduje pro roky 2013 až 2014 na 269 miliard dolarů (6,9 bilionu korun). A výzkumníci očekávají, že do roku 2030 počet každoročních úmrtí souvisejících s tabákem vzroste z asi šesti milionů na osm milionů.
Zdravotní experti kouření považují za vůbec největší příčinu celosvětových úmrtí, kterým je možné předcházet.
Cena krabičky je pro mnohé klíčová
Hlavním faktorem, který má vliv na to, zda lidé začnou kouřit, je podle odborníků cena krabičky cigaret. Zejména mladí jsou na vysokou cenu citliví a často kouřit nezačnou. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) spotřební daň na cigarety v příštích letech dál postupně poroste, řekl na tiskové konferenci k začátku platnosti takzvaného protikuřáckého zákona.
„Postupně zvyšujeme daňové zatížení cigaret. Předpokládám, že se bude zvyšovat i v příštích letech. Je to koordinovaný postup v rámci Evropské unie, mohlo by se totiž stát, že pokud by se sazby příliš lišily, tak by se podpořil dovoz cigaret, a stát by mohl přicházet o výběr spotřební daně,“ uvedl Sobotka.
Stát na spotřební dani za tabák vybere ročně asi 80 miliard korun, odborníci odhadují, že více než 100 miliard ale stojí stát odvykání kouření a léčba nemocí s ním spojených.
„Za průměrný plat si koupíte asi dvojnásobek krabiček cigaret než před 20 lety. Musely by stát asi 150 korun,“ řekla předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Králíková.
Podle ní devět z deseti kuřáků začalo kouřit, ještě než dosáhli plnoletosti. Podle průzkumu Fakulty sociálních věd UK, jehož výsledek Králíková zmiňovala, by navíc asi pětina kuřáků nezačala, kdyby byl už dříve zaveden zákaz kouření v restauracích a ve veřejných vnitřních prostorech, který začal platit.
Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) zemře v důsledku pasivního kouření v Česku 2000 lidí ročně, což je zhruba třikrát více než při automobilových nehodách. „Největší podíl pasivního kuřáctví je právě v restauracích. Týká se nejen návštěvníků, ale i personálu,“ dodal ministr.
„V restauraci očekáváte nezávadné jídlo a nezávadné pití, tak by tam taky měl být nezávadný vzduch,“ doplnila Králíková.
Skoro všechny země EU kouření omezují
Prakticky všechny země v Evropě nějakým způsobem proto alespoň částečně omezují kouření ve veřejných uzavřených prostorách. Průkopníkem se stalo Irsko, které v roce 2004 jako první zavedlo celostátní zákaz na všech uzavřených pracovištích.
Jednoznačně nepřísnější zemí v Evropě, která ale není zatím členem EU, je nyní Makedonie, kde funguje kompletní zákaz kouření bez možnosti zřízení kuřáren. Tvrdě se vůči kuřákům postavili také ve Velké Británii, Řecku, Maďarsku, Bulharsku, Španělsku, na Maltě nebo Kypru. Mezi země s přísným zákazem kouření v restauracích se středečním dnem zařadilo i Česko.
Větší polovina zemí osmadvacítky, celkem 17 zemí, zavedla částečný zákaz kouření v restauracích. Částečný proto, že umožňují zřízení kuřáren nebo si mohou vybrat, zda budou kuřácké nebo nekuřácké, jako například v Rakousku či Rumunsku.
Kuřárny většinou musejí být oddělené od nekuřáckých částí restaurace, musejí být dobře větrané. Příkladem je Chorvatsko, kde jsou podmínky pro kuřárny velmi přesně nastaveny například v tom, že vzduch v místnosti se musí vyměnit alespoň desetkrát za hodinu.
V 11 z 28 zemí EU platí úplný zákaz kouření v restauracích, to znamená, že nejsou povoleny ani kuřárny.
Zákazy kouření v praxi
První zemí, která kouření v Evropě zakázala, bylo v březnu 2004 Irsko a jde o úplný zákaz. V Belgii však skočilo tamní omezení až u Ústavního soudu. Důvodem byly částečné výjimky ze zákazu kouření, které měly některé podniky. Tyto výjimky ale byly na základě rozhodnutí ÚS zrušeny kvůli diskriminaci mezi podniky podle typu jídla, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž.
Zákazy neplatily všude také hned. Například v Dánsku začal zákaz kouření platit o čtyři měsíce později, než se původně počítalo, a to proto, aby se na něj podniky stihly připravit. Dočasně byly zákazy zrušeny i v Chorvatsku, a to na 7 měsíců mezi zářím 2009 a dubnem 2010.
Německo je zase zemí s různou úpravou. Od září 2007 platí v Německu zákaz kouření ve všech spolkových institucích a veřejných dopravních prostředcích; dále si pravidla určují samy spolkové země. Více než polovina z nich zakazuje kouření v barech a restauracích s výjimkou oddělených kuřáckých místností. Nekompromisní je například Bavorsko, kde si obyvatelé v referendu odhlasovali od 1. srpna 2010 absolutní zákaz kouření ve všech restauračních zařízeních.
Omezování kouření je postupné
Omezování kouření v Evropě je dlouhodobější proces, jednotlivé země postupně přijímají nové zákony, které upřesňují podmínky toho, kde je možné kouřit a kde ne. Upravují také seznamy tabákových výrobků, na které se restrikce vztahují, tedy kromě cigaret a dýmek také například dna elektronické cigarety.
Zákazy kouření začaly většinou platit nejdříve ve veřejné dopravě, mnohdy už od 80. let, například ve Švédsku už od roku 1983. Česko zakázalo kouření v letadlech v roce 1998, vlaky se pak plně nekuřácké staly v roce 2007. Naopak například možnost kuřáren na mezinárodních letištích má třeba Bulharsko, ale také Česká republika.
K místům se zákazem kouření se postupně přidávaly školy, dětská hřiště a veřejné prostory – zdravotnická zařízení, úřady. A v posledních letech se přidávají zákazy kouřit ve vozidle, ve kterém cestuje i dítě, což je případ Malty od letošního roku.
Změna čeká příští rok Rakousko. Tam v současnosti platí jen částečný zákaz kouření. Od roku 2018 bude zakázáno kouření ve všech restauracích a barech, ale také diskotékách a hospodách.
Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin platí v Česku od středy. Norma zavádí také zákaz kouření i na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy nebo na dětských hřištích, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Zakazuje rovněž prodej cigaret a alkoholu v automatech, kde si je mohou bez překážek kupovat děti mladší 18 let. Při prodeji přes internet musí prodejce prokázat, že zkontroloval věk kupujícího.
Kritikům zákazu se nepovedlo prosadit zachování oddělených kuřáckých prostor v restauračních zařízeních. Budou ale například na mezinárodních letištích, v obchodních centrech a vyhrazené venkovní prostory budou také v zoologických zahradách.
