Česko rekordně splácí dluhopisy, příště už si ale bude půjčovat dráž

Ministerstvo financí v úterý splatí státní dluhopisy za téměř 90 miliard korun, které prodalo na finančních trzích před vypuknutím finanční krize v dubnu 2007. Podle úřadu jde o rekordní jednorázovou splátku dluhopisů. Včetně uvedených dluhopisů celkově MF čeká letos ještě splatit dluhopisy a pokladniční poukázky za zhruba 261 miliard korun.

Úročení uvedených dluhopisů bylo čtyři procenta ročně a roční náklady MF na ně činily 3,9 miliardy korun. MF přitom se splacením těchto dluhopisů nemá problém, protože si během prvního čtvrtletí půjčilo na trzích zhruba 110 miliard korun s průměrným ročním úročením 0,17 procenta.

Využilo tak poptávky po českých dluhopisech, která byla způsobena očekáváním konce devizových intervencí. Ty nakonec centrální banka ukončila minulý týden.

„Předfinancovali jsme se na tuto splátku relativně zvýšenou emisní činností střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů,“ sdělil serveru E15 mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Podle serveru šel státu na ruku především blížící se konec devizových intervencí ČNB, protože spekulanti sázející na posílení koruny byli ochotni půjčit Česku za rekordně nízký úrok. Desetiletá půjčka vyšla během února na osminu úroku z roku 2007, dodal server.

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal uvedl, že další velkou splátku 70 miliard korun bude muset uhradit MF letos v listopadu. Jde o dluhopis s nulovým úročením, který je z velké většiny držen zahraničními investory. Dalších 60 miliard korun ke splacení čeká MF v lednu 2018.

„Nehrozí, že by stát na splátky neměl. Jenom si bude muset na tyto splátky půjčit na relativně vyšší úroky, než tomu bylo doteď, kdy MF využívalo extrémně nízkých i záporných výnosů na tzv. krátkém konci výnosové křivky, které byly způsobeny čistě existencí kurzového závazku a intervencemi ČNB,“ uvedl Dřímal. V následujících měsících tak čeká nižší prodeje dluhopisů, větší aktivita MF podle něj bude na dluhopisovém trhu až v posledních měsících roku.

„Státnímu rozpočtu se dnešní splátkou výrazně uleví. Úrokový náklad spojený s tímto astronomickým dluhopisem byl enormní a z dnešního pohledu nepřiměřeně vysoký. Zarážející je, že byl vydán ještě v předkrizovém období“, sdělil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj MF tak na záporných výnosech dluhopisů ušetřilo již 2,2 miliardy korun.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek uvedl, že ministerstvo financí „neustále přerolovává státní dluh do budoucnosti, to znamená, že na aktuální splátku 90 miliard korun už má dávno půjčeny nové prostředky“.  Dodal, že ministerstvo si od začátku letošního roku půjčilo nových více než 100 miliard korun, „takže má dostatečnou zásobu hotovosti na výplatu jistiny ze splatného dluhopisu“. 

Úrokové sazby už nyní nejsou záporné, pohnuly se do kladného teritoria, ale jsou stále velmi nízké, uvedl Marek. Situace tak zůstává pro ministerstvo financí stále příznivá. 

Nahrávám video

Rekordní zájem o české dluhopisy nyní o něco ochabne, odhadl Marek. Kupovali je totiž zejména zahraniční investoři, spekulující na posílení koruny po konci intervencí.

Ekonom uvedl, že stále může dojít k očekávané výrazné volatilitě (kolísavosti) kurzu koruny, během týdnů, měsíců. Zatím se však na trhu neobjevily větší prodejní příkazy ze strany zahraničních investorů, proto je výkyv dosud malý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 16 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.