Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stoupla o 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jejího růstu tak zrychlilo z 0,1 procenta ve třetím kvartálu. Oznámil to v úterý německý statistický úřad.
Německé hospodářství koncem loňského roku zrychlilo tempo
Statistici zároveň potvrdili svůj lednový odhad, podle kterého se německý hrubý domácí produkt v celém loňském roce zvýšil o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za pět let.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu byl loni podporován silnou soukromou spotřebou, zvýšenými vládními výdaji a příznivým vývojem ve stavebním sektoru. To kompenzovalo horší výkon zahraničního obchodu.
Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby.
Německá vláda koncem ledna potvrdila, že v letošním roce počítá se zpomalením hospodářského růstu na 1,4 procenta.
- Pořadí 2011 2012 2013 2014 2015
- 1. Německo Německo Německo Korea Německo
- 2. USA ČR ČR ČR ČR
- 3. ČR Nizozemí USA Nizozemí USA
- 4. Izrael Japonsko Rakousko Německo Korea
- 5. Dánsko USA Dánsko Rakousko Švýcarsko
- Zdroj: CzechInvest
Inflace v Německu letos v lednu meziročně stoupla na 1,9 procenta. Spotřebitelské ceny tak na německém trhu rostly nejrychlejším tempem za 3,5 roku.
Nepříznivá zpráva přišla od investorů a analytiků. Jejich důvěra v německou ekonomiku se prudce zhoršila. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v úterý zveřejnil institut ZEW. Souhrnný index důvěry na únor se propadl na 10,4 z lednových 16,6 bodu. Investoři a analytici se obávají výsledku jednání o vystoupení Británie z Evropské unie a panují také nejasnosti o budoucí obchodní politice Spojených států.
Podle prezidenta ZEW Achima Wambacha jsou na vině horší výsledky průmyslové výroby, maloobchodu a vývozu. Nejistotu vnáší do ekonomiky vedle jednání o brexitu a vývoje v USA i několik voleb, které Evropu letos čekají. „Ekonomické prostředí v Německu se přesto výrazně nezhoršilo,“ uvedl Wambach.
Zrychlení hlásí i další země
Slovenská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku zrychlila růst proti předchozím třem měsícům na 0,8 procenta z tempa 0,7 procenta ve třetím kvartálu. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnil slovenský statistický úřad.
Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Slovenska zrychlilo na 3,1 procenta ze tří procent ve třetím kvartálu.
Polská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 1,7 procenta, nejvýrazněji za téměř deset let. Ve třetím čtvrtletí růst hrubého domácího produktu činil 0,4 procenta. Dařilo se také maďarské ekonomice, která v závěru roku zrychlila na 0,4 procenta z 0,3 procenta v předchozím čtvrtletí.
obrázek
Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj odhad z konce ledna, podle kterého růst zrychlil na 0,5 procenta.
Odhad hospodářského růstu pro celou Evropskou unii úřad snížil rovněž o 0,1 procentního bodu, a to na 0,5 procenta. Rovněž ekonomika EU tak pokračovala v růstu stejným tempem jako ve třetím čtvrtletí. V České republice zůstal růst podle Eurostatu na 0,2 procenta.
V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,8 procenta. V obou případech tempo růstu zvolnilo o 0,1 procentního bodu ve srovnání se třetím kvartálem. V Česku hospodářský růst v závěru roku zpomalil na 1,7 procenta z 1,9 procenta ve třetím čtvrtletí.
Evropská komise v pondělí předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce vykáže růst o 1,8 procenta.
Jáč: Evropa vykročila dobře
Hlavní ekonom Generali Investmensts CEE Radomír Jáč uvedl, že podle dat o HDP má Evropa nakročeno do roku 2017 dobře. Platí to podle něho jak o středoevropském regionu, tak o eurozóně. Pro výkon eurozóny jako celku bylo podstatné zrychlení růstu ve dvou největších ekonomikách, tedy v Německu a Francii, uvedl.
„Vnější prostředí se z pohledu středoevropských ekonomik vyvíjí příznivě. Coby další faktor ke zrychlení hospodářského růstu by letos mělo napomoci vyšší čerpání prostředků z evropských fondů a s tím související investiční výdaje,“ uvedl Jáč.
Zároveň dodal, že stabilní komponentou hospodářského růstu pak zůstane spotřeba domácností, což by mělo platit jak pro středoevropský region, tak v průměru i pro eurozónu jako celek.