Česká ekonomika loni rostla o polovinu pomaleji než o rok dříve

Nahrávám video

Hrubý domácí produkt Česka byl loni o 2,3 procenta vyšší než v předchozím roce. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Oproti roku 2015 tak došlo ke zpomalení tempa vzestupu, tehdy růst činil 4,6 procenta.

K růstu hospodářství přispívaly zejména spotřeba domácností a zahraniční obchod, uvedli statistici. Z rostoucí domácí a zahraniční poptávky podle nich těžila většina odvětví národního hospodářství, zejména zpracovatelský průmysl. Výjimkou bylo stavebnictví, jehož výkonnost byla výrazně nižší než v roce 2015.

Ekonomika ke konci roku rostla srovnatelným tempem jako v předchozím čtvrtletí. Ve 4. čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 1,7 %. Růst HDP byl podpořen zejména zpracovatelským průmyslem. Na výdajové straně pokračoval trend předchozích čtvrtletí, kdy ve prospěch růstu HDP působily jak stabilně rostoucí spotřeba domácností, tak zahraniční poptávka.

Trh práce byl v roce 2016 pozitivně ovlivněn pokračujícím ekonomickým růstem. Zaměstnanost byla o 1,8 % vyšší než v roce 2015. Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost zvýšila meziročně o 2,1 % a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,6 %.    

  • 1. čtvrtletí - meziroční růst o 3 procenta
  • 2. čtvrtletí - meziroční růst o 2,6 procenta
  • 3. čtvrtletí - meziroční růst o 1,9 procenta
  • 4. čtvrtletí - meziroční růst o 1,7 procenta

Investiční překvapení?

Ekonomika na konci loňského roku na rozdíl od ostatních zemí regionu (Německa, Slovenska, Polska) nezrychlila, připomněl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Mezičtvrtletní růst v závěrečném čtvrtletí stagnoval na 0,2 procenta. Dynamika tak výrazně zaostala za odhady analytiků. 

Ze zprávy ČSÚ analytik usuzuje, že negativní překvapení pravděpodobně přišlo od investiční aktivity a tvorby zásob. Investice se v Česku propadly na začátku loňského roku a od té doby se ještě pořádně nerozjely. Na tom se podílí velmi malá připravenost veřejných projektů a pomalý rozjezd financování z nového programového období fondů EU.

Předpokládáme, že za negativním překvapením do velké míry stála nižší tvorba zásob. Jestli se tato domněnka potvrdí, tak se pro českou ekonomiku nejedná o tak špatnou zprávu. Vývoj zásob je totiž volatilní a nesvědčí tedy o zhoršujícím se fundamentu české ekonomiky.
Viktor Zeisel
analytik Komerční banky

Meziroční růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí skončil pod 2 procenty a patrně půjde o nejnižší meziroční dynamiku v roce 2016, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. Přičítá to vlivu vysoké srovnávací základny z minulého roku, kdy akcelerovala investiční aktivita díky dočerpávání EU fondů.

Vývoj HDP
Zdroj: ČT24

Meziroční růstu hospodářství tak bude podle něho tlačit dolů – stejně jako v předešlých čtvrtletích roku 2016 – meziroční pokles investic. Rozkolísaná investiční aktivita v minulém roce ovlivňovala také mírů dovozu, a tím i příspěvek čistého zahraničního obchodu k růstu HDP. 

„Za celý rok 2016 očekáváme růst HDP ve výší 2,4 procenta, ačkoli dnešní hodnota naznačuje růst spíše ve výši 2,3 procenta. Revize však může stále přinést mírné zvýšení finálního růstu HDP,“ uvedl Seidler. 

Ekonom Moody´s Analytics Martin Janíčko připomněl, že ve zpracovatelském průmyslu stále dominuje výroba aut, obecně strojírenství si vede dobře. Naopak stavebnictví na tom bylo loni hůře než v roce 2015. Zmínil také, že v Německu, na němž je české hospodářství značně závislé, se zvyšuje soukromá spotřeba, která přebírá dříve dominantní úlohu zahraničního obchodu. Růst německé spotřeby by měl mít pozitivní vliv na český export. 

Odhad na letošní rok

Pro letošní rok prognózuje českému hospodářství Evropská komise růst o 2,6 procenta. Zrychlení oproti loňskému roku by mělo nastat díky oživení investic. 

Také ekonom Seidler očekává stejné zrychlení, vyšší rychlost hospodářství by měly podpořit především růst spotřeby domácností a obnovená investiční aktivita. Podobný vzestup očekává i ekonom Janíčko. Považuje ho za reálný, už vzhledem k dynamické spotřebě českých domácností a nízké nezaměstnanosti. Navíc bude pravděpodobně docházet i ke zvyšování platů a mezd. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 9 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 14 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.