Ozvěna dražšího benzinu a potravin. Inflace v lednu vystoupala na 2,2 procenta

Nahrávám video

Meziroční inflace v lednu zrychlila růst na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. Zdražily pohonné hmoty a potraviny. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad.

Ceny se meziročně zvýšily především v dopravě, kde ceny pohonných hmot zrychlily růst na 11,6 z prosincových 4,3 procenta.

Na zvyšování cen se první měsíc roku hodně podílely i potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 2,7 procenta, zeleniny o 5,2 procenta, sýrů o 13,5 procenta, másla o 14,9 procenta a vajec dokonce o 19 procent. Mírněji rostly ceny alkoholu, které v lednu zdražily o půl procenta, o měsíc dříve to bylo o 3,1 procenta.

Meziroční změny cen v lednu 2017
Zdroj: ČSÚ

Vliv na zvýšení cenové úrovně mělo i dražší stravování a ubytování, kde vzrostly ceny v restauracích a kavárnách o 6,8 procenta. Rostly pak i ceny nájemného, vodného a stočného, a to zhruba přes dvě procenta. U elektřiny a tepla byl nárůst mírnější do jednoho procenta.  

Opačným směrem, tedy na snižování meziroční cenové hladiny, působilo kromě poklesu cen bytového vybavení a zařízení domácností i snížení cen pošty a telekomunikací.

„Když se podíváme na spotřebitelský koš, tak v meziměsíčním srovnání rostly ceny ve všech hlavních segmentech kromě odívání a obuvi, což je tradiční dopad vánočních slev. I v meziročním pohledu jde vidět, že růst cen se začíná plošněji zvyšovat,“ podotýká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Znamená vyšší inflace dřívější uvolnění koruny držené centrální bankou?

Analytici odhadovali, že lednová inflace dosáhne dvouprocentního inflačního cíle České národní banky, nebo jej mírně překročí.

Odhadnout lednovou inflaci je vždy v celém roce nejtěžší. Mnoho podniků totiž přechází s počátkem roku na nové ceny a mnohdy hraje cenová politika větší roli než logika uplatňovaná ekonomickými modely využívanými analytiky.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

„ČNB ve své únorové prognóze očekávala meziroční cenový růst v lednu pouze o 1,9 procenta. Vyšší inflace potvrzuje náš předpoklad, že ČNB zruší kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí letošního roku. Vyšší inflace může přilákat příliv spekulativního kapitálu a donutit tak centrální banku k dalším intervencím,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Inflace by se podle jejich odhadu měla držet po celý rok nad dvouprocentním cílem centrální banky.

Hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora míní, že v první polovině roku bude akcelerovat a počátkem léta se přiblíží třem procentům. „V pozadí budou stát hlavně vyšší ceny komodit a slabá koruna k dolaru. Ve čtvrtém kvartále ale inflace výrazně zpomalí. Přibrzdí ji konec intervencí ČNB a zpomalující ekonomika. Průměr za rok 2017 čekáme kolem 2,5 procenta,“ dodal.

„Trh čeká ukončení intervencí ve druhém kvartále. Já považuji za hloupé vyčkávat, aby se naplnila očekávání trhu a všichni se na tom napakovali na účet ČNB. Nedivil bych se, kdyby ČNB kdykoli v březnu (i mimo zasedání bankovní rady) intervence ukončila. Akce typu měnová reforma či intervence se předem neoznamují z logického důvodu,“ podotknul.

Od prosince je znatelný nárůst aktivity spekulantů, kvůli kterým centrální banka musí provádět devizové intervence, aby českou měnu udržela na 27 korunách za euro. V prosinci ji to stálo 88 miliard korun, za celý loňský rok zhruba 455 miliard. Leden pak byl ještě náročnější. Odhady se za tento jeden měsíc už pohybují okolo čtyři set miliard.

S tím, jak se inflace dostala nad očekávání ČNB, roste riziko, že ČNB ukončí intervence dřív.
Petr Gapko
hlavní ekonom Moneta Money Bank

Už druhý měsíc za sebou každopádně Česká národní banka dosáhla požadovaného dvouprocentního inflačního cíle, který je podmínkou pro ukončení režimu devizových intervencí.

Centrální banka nicméně začátkem února zopakovala, že korunu bude zřejmě oslabovat až do poloviny roku. „Platí náš tvrdý závazek, že rozhodně nebudeme ukončovat do konce prvního čtvrtletí, čili do konce března,“ řekl začátkem února guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 5 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 18 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...