Oslabování koruny má brzy skončit. Jestli tím zlevní dovážená elektronika, tak až za další měsíce

Rada české centrální banky stále vidí jako pravděpodobný termín ukončení režimu oslabování české měny na 27 korunách za euro v polovině roku 2017. Pokud by očekávání naplnila, uvolnil by se kurz ještě před hlavní dovolenkovou sezonou. Většinou se počítá s následným posílením koruny, pro turisty by tak mohlo být výhodné počkat s výměnou valut, míní analytici oslovení redakcí webu ČT24. V případě importovaných výrobků jako elektronika se ale čekání na nižší ceny může protáhnout, minimálně než prodejci doprodají naskladněné zboží.

Už přes tři roky se česká koruna pevně drží jasné hranice ve vztahu k euru. Česká měna je oslabená k 27 korunám za euro, což je výhodné pro exportéry, ale pro dovoz už tolik ne. Česká národní banka už delší dobu počítá s tím, že svůj závazek, na jehož udržení už šlo mnoho set milionů korun v rámci devizových intervencí, neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Za nejpravděpodobnější termín je označována polovina roku.

Po ukončení intervencí se koruna zase začne ve vztahu k euru pohybovat podle vůle trhu. Nejčastěji se počítá s tím, že česká měna zamíří pod hranici dvaceti sedmi korun, nicméně stoprocentně jednoznačné to podle analytiků není.

„My očekáváme mírné posílení zhruba o 1,5 až 2 procenta, ale je možné, že koruna dokonce oslabí,“ poznamenal Jiří Polanský, který se v České spořitelně stará o ekonomické a strategické analýzy.

„Spekulanti totiž po exitu očekávají relativně silné posílení, a pokud k němu nedojde, mohou se ztrátou ukončit v Česku své spekulativní obchody a odejít. Tím, že by prodávali koruny a nakupovali eura, by kurz koruny naopak oslaboval,“ doplnil Polanský.

Posílení koruny je velmi pravděpodobné, ale nikoliv jisté. Přímý nákup za cizí měny zohlední toto posílení o něco rychleji, než nákup v českých obchodech.
Michal Brožka
Investiční stratég Raiffeisenbank

I spotřebitelé však mohou kalkulovat s tím, že koruna posílí a bude to mít vliv na kurz nebo ceny. V obchodech to ale hned tak nebude.

„Po konci intervencí bude trvat nějakou dobu, než se doprodají skladové zásoby. Změna kurzu koruny se proto v cenách elektroniky a dalšího zboží z dovozu projeví až za několik měsíců,“ podotýká analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. Zlevňování takového zboží navíc podle něj nebude nijak rychlé, a to i proto, že kurz koruny bude po konci intervencí pravděpodobně značně rozkolísaný.

Polanský navíc zmiňuje, že se s posílením kurzu zvyšují marže dovozců. „V tomto ohledu je to podobné jako u ropy. Růst cen ropy vidíme na cenách benzínu relativně rychle. U poklesu cen ropy je přenesení na koncového zákazníka podstatně pomalejší, dovozci si dočasně zvyšují marže,“ řekl.

Variantou by bylo obrátit se přímo na zahraniční e-shopy. Jestliže se po započtení všech dodatečných nákladů vyplatí kupovat v zahraničí, je podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela možné, že po ukončení kurzového závazku zboží v korunovém vyjádření mírně zlevní. „Nicméně cenový růst nepozorujeme pouze v Česku, ale i v okolních zemích, takže je docela možné, že v případě dalšího čekání toto zboží zdraží,“ varuje.

Peníze na dovolenou i v úsporách

Konec intervencí by se mohl krýt se začátkem letních dovolených. Zatímco na cenách dovolených se už kurzové změny nejspíš nestihnou projevit, analytici se shodují, že na nákup valut se počkat vyplatí. „Nicméně ani zde nebude podle mě úspora výrazná,“ dodává Zeisel.

Polanský nicméně opakuje, že existuje i riziko oslabení koruny či velmi vysoké rozkolísanosti kurzu v prvních týdnech po ukončení kurzového závazku. 

„Šance na to, že se dovolená v létě vlivem posílení koruny zlevní, není malá, ale rozhodně to není jisté,“ říká investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka.

Změna kurzu koruny k dalším měnám

Cesty ale nemusí vést jenom do zemí eurozóny, ale třeba i do Velké Británie nebo Spojených států. Byť se oslabování koruny váže jenom k euru, konec intervencí centrální banky se projeví i dál. „Po uvolnění intervenčního závazku by měla koruna posílit nejen k euru, ale k dalším měnám,“ říká Cihlář.

„Například kurz koruny k dolaru také posílí, což bude způsobeno jednak posílením kurzu koruny k euru a také vývojem kurzu eura k dolaru, kde ve střednědobém horizontu očekáváme mírné posílení eura,“ dodává Polanský.

V souvislosti s koncem intervencí mohou vznikat i obavy ze znehodnocení úspor u lidí, kteří mají peníze uložené v eurech. Má smysl převádět nyní peníze na českou měnu?

„Tady není možné říct jednoznačnou odpověď. Člověk spoří v eurech z nějakého důvodu. Třeba proto, že z dlouhodobého hlediska euru věří, a nebo proto, že má část příjmů či výdajů v eurech. Pokud bychom se ale podívali na člověka, který žije v České republice, do budoucna bude potřebovat koruny a pouze hledá vhodný okamžik pro konverzi měn, pak se mu vyplatí ještě před koncem intervencí nakoupit slabou korunu,“ uvedl Cihlář.

„Jestli budu v dohledné době koruny potřebovat, tak je asi správný čas eura prodat. Pokud budu chtít eura použít, nemá tato spekulace smysl, protože případný zisk z posílení koruny smažou náklady na tyto transakce,“ doplňuje Zeisel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 7 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 19 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...