Koruna letos oslabila vůči dolaru a posílila vůči libře

Česká měna letos oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu, zatímco výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému. S ohledem na intervence pak zůstávala téměř neměnná vůči euru. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

„Rok 2016 byl pro kurz koruny k euru velmi klidný, kdy korunu z celoročního spánku probudil pouze brexit. Během prvních tří dnů po oznámení výsledku byla koruna pod lehkým tlakem a minima dosahovala těsně pod 27,20 koruny za euro. Po několika dnech se však situace uklidnila a česká měna po zbytek roku neopustila rozpětí 27,00 až 27,10 koruny za euro,“ řekl ČTK člen představenstva záložny Creditas Radim Synek. Měnový pár drží většinu času lehce nad 27,01 koruny za euro intervence ČNB.

„Zajímavější byl vývoj dalších měn proti koruně. Třeba dolar končí rok prakticky nejsilnější za celý letošek, a to kolem 25,85 korun za dolar,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Dolar letos nejprve klesal, když nejslabší byl v květnu na 23,45 korun, ale pak se vydal vzhůru. Hodně pomohl výsledek amerických voleb, který na trzích spustil optimismus o americké ekonomice a rychlejším růstu úrokových sazeb, dodal.

Bankovky polské měny
Zdroj: Stanislav Kolařík/ČTK

Koruna podle Synka naopak posílila proti polskému zlotému, a to zejména díky obavám zahraničních investorů o budoucí vývoj Polska pod vedením nynější polské vlády. Na konci loňského roku činil kurz 6,340 koruny za zlotý, zatímco v úterý se pohybovala na úrovni 6,129 koruny. Významné posílení o téměř deset procent zaznamenala proti britské libře, která ztratila své silné pozice z předchozích let téměř proti všem světovým měnám z důvodu nejistoty ohledně dalšího směrování britské ekonomiky a dopadům brexitu.

„Opět poměrně velkou změnu jsme viděli u rublu, který ale tentokrát proti koruně prakticky celý rok posiloval s podporou ceny ropy v zádech. Koncem roku za jednu korunu dostanete zhruba o rubl méně než v únoru (2,35 proti 3,35),“ upozornil Vlk.

Konec intervencí se očekává ve druhém až třetím čtvrtletí

Rok 2017 je u koruny plný očekávání, nejdůležitější otázkou pro trhy zůstává, kdy ČNB přestane s intervenčním režimem, míní Synek. Pro světový vývoj to pak bude otázka, kolikrát a jak rychle dojde ke zvýšení úrokových sazeb v USA a jak na to zareaguje Evropská centrální banka. Jestli přestane a případně o kolik zmírní tisk peněz, uzavřel.

Většina analytiků oslovených ČTK se pak shoduje, že by Česká národní banka mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 3 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...