Aby oslabila korunu, utratila ČNB v říjnu 107 miliard

Česká národní banka v říjnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 107 miliard korun za nákup eur. Jde o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc od zahájení intervencí v listopadu 2013. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Více utratila ČNB za intervence jen při jejich zahájení v listopadu 2013, a to přes 200 miliard korun.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

„Domnívám se, že říjnový objem devizových intervencí bude po nějakou dobu představovat maximum, neboť v souvislosti s výsledkem prezidentských voleb v USA došlo ke zmírnění tlaků směrem k posílení koruny,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Překvapivý výsledek prezidentských voleb v USA zahýbal globálními finančními trhy a vedl ke zmírnění tlaků směrem k posilování české měny. Objem devizových intervencí tak v listopadu podle odhadů analytiků klesl. Ekonom Jáč jej odhaduje v oblasti kolem 1,5 miliardy euro, hlavní ekonom INB Bank Jakub Seidler v rozmezí 5–10 miliard korun.

„Listopadové geopolitické události a zavírání pozic u některých hráčů na trhu před koncem účetního roku povede k tomu, že listopadové nákupy budou zřejmě výrazně nižší než v předchozích dvou měsících. V druhé polovině listopadu a v prvních prosincových dnech ČNB dokonce nemusela intervenovat vůbec,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

S počátkem nového roku lze ale podle Vejmělka očekávat, že příliv spekulativního kapitálu zesílí a tím i intervenční objemy. „Impulsem bude především rychle se zvyšující inflace. Ta by totiž již na přelomu roku měla přesáhnout 1,5 procent. Atakování dvouprocentního inflačního cíle čekáme již v průběhu prvního čtvrtletí,“ dodává.

obrázek
Zdroj: ČT24

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence byly loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun. Intervence pokračovaly i v dalších měsících, v září pak ČNB intervenovala za 99,5 miliardy korun.

Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

„Zatím tomuto předpokladu nahrávají jak data o inflaci, tak mzdový vývoj v české ekonomice. ČNB ale může svou představu o ukončení kurzového závazku dále upřesnit, respektive odsunout, v závislosti na vývoji měnových podmínek v eurozóně. Zasedání ECB, jež se koná ve čtvrtek, může na toto téma přinést nové zásadní informace,“ dodává Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...