Berní úřad letos kvůli daňovému přiznání potrestal desetkrát víc živnostníků

Nahrávám video
Události ČT: Berní úřad letos kvůli daňovému přiznání potrestal desetkrát víc živnostníků
Zdroj: ČT24

Za nesprávně podané daňové přiznání potrestal letos berní úřad skoro 6 tisíc živnostníků. Ve srovnání s loňským rokem je to desetkrát tolik. Celkem úřad od ledna vyměřil pokuty za víc než 11 milionů korun. Plátci DPH a majitelé datových schránek musí používat už jen elektronickou cestu. Jinak jim hrozí sankce od dvou do 50 tisíc korun.

Někdo papírově, jiný jedině elektronicky. Řada živnostníků si svoje daňové přiznání vyřídí poštou. Kdo má ale datovou schránku nebo je plátcem daně z přidané hodnoty, musí s finančním úřadem komunikovat jen elektronicky. To ale může být pro některé problém.

„Musíme si uvědomit, že stav v České republice není o tom, že všichni tady leží na počítačích a hrají si s počítačem, to je generace dvacátníků a třicátníků. Ale živnostníci, kteří začali a bylo jim 40 či 45, tak teď jim je 65 a už se odmítají zabývat počítačem,“ podotknul předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

Přibývá elektronických přiznání. Mění se i počet uložených pokut

Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové se okruh poplatníků, kteří mají povinnost podávat elektronicky, postupně rozšiřuje. „Úměrně tomu se mění i počet uložených pokut,“ dodala. V období od ledna do 12. září už finanční úřady potrestaly 5724 živnostníků kvůli nesprávnému daňovému přiznání. Na pokutách je to dohromady jedenáct milionů korun.

Počet pokut za nesprávné daňové přiznání
Zdroj: ČT24

Elektronických podání za posledních šest let přibylo výrazně, skoro o osm milionů. Zatímco v roce 2010 jich na finančních úřadech evidovali zhruba milion a čtvrt, loni už to bylo devět milionů.

I majitel restaurace Stodola Ladislav Marek posílal své daňové přiznání na finanční úřad poštou. Jeho účetní už ale letos musela dokumenty také zpracovat elektronicky. Za to, že mu účetní přiznání dělá prostřednictvím internetu, si ale připlatí. „Je to práce jakoby navíc, i když je to v elektronické podobě, takže si to nechá zaplatit. Třeba malou částkou, ale nechá. Částky se pak sčítají, jsou tam další povinná hlášení,“ zmínil. 

  • Daňové přiznání bylo třeba letos odevzdat do pátku 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce byl termín do 1. července. Celkem Finanční správa čekala letos okolo 2,1 milionu přiznání, přibližně stejně jako loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...