ČSSD je proti zvyšování poplatků za čerpání podzemní vody

Nahrávám video
Události ČT: Voda a politika
Zdroj: ČT24

Sociální demokraté nesouhlasí s návrhem na zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a ve vládě nebudou hlasovat pro kroky, které by vedly ke zdražení vody pro domácnosti. Uvedl to premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Boj se suchem by podle něj neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) rozhodnutí koaličního partnera nechápe a je otevřen debatě.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí v gesci hnutí ANO se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle sdružení by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod je podle ministerstva jedním z úkolů loni schválené vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na jaře s tím, že jde o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. „Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně,“ řekl.

Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Boj se suchem nesmí být záminka, řekl premiér

Ještě víc by se podle sdružení SOVAK do ceny vody měl promítnout navrhovaný růst poplatků za vypouštění odpadních vod. SOVAK se obává toho, že zejména v některých menších lokalitách může stočné zdražit až o 15 korun za metr krychlový, a to kvůli výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu. Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí.

„Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů,“ uvedl premiér Sobotka. „Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů Státního fondu životního prostředí,“ dodal.

Podle sociálních demokratů v uplynulých letech vodné a stočné výrazně narostlo kvůli investicím do sítí, nových čistíren odpadních vod a také kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty u vodného a stočného z pěti na 15 procent. Sobotka připomněl, že celkový odběr vody z podzemních zdrojů v posledních letech trvale klesá, není proto důvod k drastickému zvyšování poplatku jako vynucenému regulačnímu opatření.

Brabec: Zdražení je únosné, 18 korun ročně není moc

Ministr životního prostředí Richard Brabec bere rozhodnutí koaličního partnera jako překvapení. „Tento materiál je několik měsíců v meziresortu, kde se k němu všichni vyjadřovali. A všichni s tím souhlasili. Od začátku jsme řekli, že to zdražování nesmí být sociálně neúnosné. A je to 18 korun na osobu za rok. Já to nepovažuji za plošné a neúnosné zdražení,“ řekl a dodal, že podle něj je rozhodnutí spojené s blížícími se volbami. 

Nahrávám video
Brabec: Rozhodnutí ČSSD nechápu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...