ČSSD je proti zvyšování poplatků za čerpání podzemní vody

Nahrávám video

Sociální demokraté nesouhlasí s návrhem na zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a ve vládě nebudou hlasovat pro kroky, které by vedly ke zdražení vody pro domácnosti. Uvedl to premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Boj se suchem by podle něj neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) rozhodnutí koaličního partnera nechápe a je otevřen debatě.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí v gesci hnutí ANO se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle sdružení by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod je podle ministerstva jedním z úkolů loni schválené vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na jaře s tím, že jde o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. „Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně,“ řekl.

Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Boj se suchem nesmí být záminka, řekl premiér

Ještě víc by se podle sdružení SOVAK do ceny vody měl promítnout navrhovaný růst poplatků za vypouštění odpadních vod. SOVAK se obává toho, že zejména v některých menších lokalitách může stočné zdražit až o 15 korun za metr krychlový, a to kvůli výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu. Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí.

„Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů,“ uvedl premiér Sobotka. „Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů Státního fondu životního prostředí,“ dodal.

Podle sociálních demokratů v uplynulých letech vodné a stočné výrazně narostlo kvůli investicím do sítí, nových čistíren odpadních vod a také kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty u vodného a stočného z pěti na 15 procent. Sobotka připomněl, že celkový odběr vody z podzemních zdrojů v posledních letech trvale klesá, není proto důvod k drastickému zvyšování poplatku jako vynucenému regulačnímu opatření.

Brabec: Zdražení je únosné, 18 korun ročně není moc

Ministr životního prostředí Richard Brabec bere rozhodnutí koaličního partnera jako překvapení. „Tento materiál je několik měsíců v meziresortu, kde se k němu všichni vyjadřovali. A všichni s tím souhlasili. Od začátku jsme řekli, že to zdražování nesmí být sociálně neúnosné. A je to 18 korun na osobu za rok. Já to nepovažuji za plošné a neúnosné zdražení,“ řekl a dodal, že podle něj je rozhodnutí spojené s blížícími se volbami. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
10:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánovčera v 21:06‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
včera v 20:34‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
včera v 20:15‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.