Bankovní rada České národní banky se shodla, že ukončení režimu devizových intervencí se pravděpodobně odsouvá až do období kolem konce roku 2016. Banka tak udržuje kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než ve druhé polovině příštího roku. Analytici však očekávají, že česká měna do roka citelně zpevní a vůči euru se dostane až na 26,65 korun za euro, i když se ji ČNB snaží držet na slabší úrovni.
„Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává, přičemž pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času zmenšuje,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Ukončení režimu devizových intervencí se tak pravděpodobně odsouvá až do období kolem konce roku 2016. K udržitelnému plnění dvouprocentního cíle, který je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, podle Singera dojde od počátku roku 2017.
„Ačkoli to vypadá na první pohled monotónně, důležité je to, že ČNB nepolevuje ze své politiky intervencí. Ty se velmi pravděpodobně budou protahovat,“ uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.
Analytici předpokládají, že kurz spadne pod 27 korun
ČNB před dvěma lety zahájila intervence s cílem zabránit posílení koruny k euru, od té doby se snaží kurz držet kolem 27 korun za euro. Analytici a investoři podle agentury Reuters ale očekávají, že koruna do konce příštího roku zpevní až na 26,65 korun za euro.
Díky silnějšímu hospodářskému růstu podle nich zpevní také polská nebo rumunská měna. Naopak maďarský forint kvůli politice maďarské centrální banky oslabí. Jiné dotazování agentory Reuters přitom ukázalo, že osm z patnácti analytiků očekává, že ČNB bude pokračovat v intervencích nejméně do první poloviny 2017.
Optimistický výhled české ekonomiky
Česká národní banka také posunula své odhady ekonomického růstu České republiky. Představila přitom jeden z nejoptimističtějších modelů. Podle ČNB by letos ekonomika měla dosáhnout růstu 4,7 procenta na místo původně předpokládaných 3,8 procenta. Zachovala ale výhled na příští rok, kdy by měla ekonomika zpomalit na 2,8 procenta. Zlepšila nicméně odhad růstu v roce 2017 na 2,9 procenta z předchozích 2,8 procenta.
Rizika pro nově odhadovaný vývoj hodnotí bankovní rada podle Singera jako vyrovnaná. Proti růstu cen by mohlo působit zpomalení rozvíjejících se ekonomik a pokračující utlumený vývoj výrobních cen v eurozóně. Naopak proinflačním rizikem je podle Singera „nenaplnění předpokladu o poklesu cen zemního plynu“.
