Brusel – Ruský gigant Gazprom zneužívá svého dominantního postavení ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže – s tímto prohlášením přišla Evropská komise. V osmi státech regionu včetně České republiky znemožňuje tato společnost podle komise konkurenci na trhu s plynem. Gazprom to ale odmítá s tím, že obvinění je nepodložené. Ruská vláda doufá v nalezení kompromisu.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová zdůraznila, že všechny firmy na evropském trhu, i ty, které nepatří do EU, musí respektovat evropská pravidla. Ale právě rozdělení trhu v regionu je podle Evropské komise cílem Gazpromu. Na adresu Gazpromu tak Brusel odeslal seznam svých námitek, na odpověď má společnost 12 týdnů.
„Všechny bývalé sovětské satelity měly jednotný smluvní systém a tyto systémy byly zcela záměrně oddělené. To znamená, že transitní země, jako bývalo Československo a je Polsko, jsou ve svých přepravních kapacitách vázány dlouhodobými přepravními kontrakty. A nákupčí plynu jsou taktéž vázáni dlouhodobými kontrakty,“ říká poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík a dodává, že tato praxe je naprosto proti zásadám EU o liberalizaci trhu s plynem.
Podívejte se, jaké námitky Brusel Gazpromu poslal
Vestagerová je přesvědčená o tom, že Gazprom vytvářel umělé překážky pro tok plynu z určitých středoevropských zemí do jiných států a tím mohl omezovat přeshraniční konkurenci. „Izolace trhů s plynem v jednotlivých státech též společnosti Gazprom umožnila účtovat ceny, které v této fázi šetření považujeme za nepřiměřené. Pokud by se naše podezření potvrdilo, společnost Gazprom by musela nést právní následky svého jednání,“ uvedla komisařka.
Nepřiměřeně vysoké ceny si podle Vestagerové firma účtovala v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Ludvík to vysvětluje mírou závislosti – čím vyšší závislost, tím vyšší cena. „Česká republika má alespoň částečně diverzifikované dodávky, takže u nás byla ta cena ne přímo výtečná a rozhodně byla vyšší než v Německu, ale byla příjemnější. Zatímco na Slovensku to bylo horší a o Balkánu už ani nemluvím,“ dodal.
Firma v reakci na prohlášení komise vydala své vlastní stanovisko, kde píše, že se striktně drží mezinárodního práva i zákonů zemí, v nichž působí. Její obchodní postupy na trhu EU, včetně tvorby cen, jsou prý plně v souladu se standardy, které dodržují ostatní producenti a exportéři zemního plynu. Gazprom vedle toho připomněl, že byl zřízen podle ruských zákonů a má postavení strategického, vládou řízeného podniku. Očekává tedy, že se spor vyřeší na mezivládní úrovni na základě existující dohody mezi Ruskou federací a Evropskou komisí.
Ani podle některých expertů nebude možné politický aspekt v tomto případu zcela pominout. „Mezi Kremlem a špičkami EU se o tom bude jednat na nejvyšší politické úrovni,“ očekává spoluzakladatel poradenské společnosti Macro-Advisory v Moskvě Chris Weafer. „V tomto sporu je hodně politiky a na této úrovni budou také spočívat kompromisní řešení.“
Ruská vláda podle svého prohlášení doufá v kompromis. Rusko a Gazprom budou ovšem hájit své zájmy. „Vůči společnosti Gazprom očekáváme zcela nestranný postoj. Gazprom bude samozřejmě bránit své zájmy a stát coby majoritní akcionář v tomto podniku bude rovněž bránit zájmy Gazpromu,“ nechal se slyšet mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil krok Evropské unie za „naprosto nepřijatelný“ pokus použít unijní pravidla retroaktivně na smlouvy, které Gazprom podepsal již dávno.
Spor je teprve na začátku
Vestagerová prohlásila, že dnešní rozhodnutí je „krokem na velmi dlouhé cestě“. Komise nechce, aby bylo zaslání námitek chápáno jako konečný výsledek sporu, a dodává, že plně respektuje právo firmy na obranu. Společnost může kromě vyhotovení písemné odpovědi požádat také o ústní slyšení.
I když komisařka nevyloučila, že by nakonec mohlo dojít k dohodě, ve hře zůstává i další možnost, tedy pokuta. „Pro mne tento případ není politický, ale uznávám, že o tom nejspíš budou spekulace,“ podotkla a připomněla, že podobná šetření komise vede také proti jiným firmám zcela či částečně vlastněným státy. Prověřování Gazpromu navíc začalo dávno před vypuknutím politické krize kolem Ukrajiny. Gazprom je podle ní především velmi velkou a velmi profesionální firmou, která dělá v Evropě dobré obchody.
Komisaři se na plynárenský gigant a jeho kroky zaměřili už na konci srpna 2012. Jejich dnešní prohlášení nicméně přišlo v době, kdy jsou vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem zejména kvůli ukrajinské krizi na bodu mrazu. Podle Ludvíka v současnosti nastává určité zlomové období, kdy Gazprom začne věnovat větší pozornost obchodu s plynem přes nastrčené firmy v západní Evropě, což se dnes už v podstatě děje.
- "Vyšetřování bylo zahájeno už v roce 2012. Některé klauzule byly z mnohých kontraktů odstraněny. Nicméně, pro některé země, stoprocentně závislé na ruském plynu, jsou pořád tyto podmínky hodně nepříjemné," uvedl poradce ENA Jiří Gavor.
Gazprom je ve střední a východní Evropě dominantním dodavatelem plynu, jeho podíl na trhu je nadpoloviční, v některých zemích regionu dokonce stoprocentní. Ruská společnost disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů.
Gazprom chce vést plyn přes Turecko
Plynovod Turkish Stream nahrazuje plán jiného plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán a dál do Evropy. Moskva ale tuto investici loni v prosinci kvůli námitkám EU opustila. Evropská unie nicméně nevítá ani projekt, který chce vést ruský plyn přes Turecko a Řecko. Vnímá ho jako další snahu, jak oslabit Ukrajinu a zvýšit závislost EU na Rusku. Ruské dodávky plynu dnes pokrývají zhruba třetinu spotřeby Evropské unie.
- „Gazprom garantuje, že až 47 miliard kubických metrů projde přes řecké území. Je důležité, že projekt by vznikl striktně v souladu s evropským právem, a to Moskva ví a není to pro ni problém,“ prohlásil šéf Gazpromu Alexej Miller.
Gazprom loni oznámil, že vybuduje nové potrubí do Turecka tak, aby se vyhýbalo Ukrajině, s tím, že ruská strana plánuje ukončit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropské unie v roce 2019. A ruský ministr energetiky Alexandr Novak to v Berlíně potvrdil, když řekl, že Rusko neplánuje uzavřít s Ukrajinou novou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, až v roce 2019 vyprší současná desetiletá smlouva. Přes Ukrajinu nyní proudí zhruba 40 procent ruského vývozu do Evropy.
