Helsinky/Praha - O existenci operačního systému Linux sice řada lidí ví, ovšem jen hrstka jej používá. Přitom má už od svého zrodu na své straně IT odborníky a vládne především ve světě serverů. Dokonce se používá u většiny superpočítačů. Obavy běžných uživatelů o jeho složitosti jsou to však vesměs liché. Systém, o kterém se první zpráva objevila 25. srpna 1991, totiž může být na ovládání téměř stejně jednoduchý jako Windows nebo operační systém počítačů Apple.
Ačkoli za Linuxem stojí řada firem a systém není vždy zdarma, zůstává dodnes z velké části výsledkem práce nadšených „ajťáků“, kteří jej často vylepšují bez nároku na finanční odměnu. Přesto, nebo možná právě proto, systém zvládá prakticky vše, co od počítače běžný uživatel očekává (tedy třeba s výjimkou spuštění některých her). Ve svém rozhraní nabízí kancelářský software, internetový prohlížeč a už neplatí, že zprovoznění tiskárny či skeneru v Linuxu doprovází problémy.
Linux je k nalezení jen na necelých dvou procentech běžných počítačů, zatímco operačnímu systému firmy Microsoft patří 70 procent trhu. Masovému používání Linuxu brání spíše setrvačnost uživatelů než jeho složitost. Jak říkají počítačoví odborníci, nejnáročnější je přimět někoho změnit zvyky a naučit se jinému systému, než s jakým člověk začínal. Ve prospěch Windows ale hovoří i marketing, na který firma spjatá s Billem Gatesem vynakládá obrovské prostředky.
Počátky projektu jsou spojené s finským studentem Linusem Torvaldsem. Nadaný mladík s křestním jménem po postavičce z komiksu Peanuts chodil na helsinskou univerzitu, kde už v 18 letech předával své znalosti ostatním studentům. Postupně se také seznámil s operačním systémem Unix i jeho zjednodušenou verzí nazvanou Minix. Právě z ní vycházel Torvalds při programování Linuxu, jehož první verze se na internetu objevila v polovině září 1991.
Ovšem název operačního systému, odvozený od autorova křestního jména, systém nevděčí programátorově narcismu, je spíše dílem náhody. Podle původní Torvaldsovy představy se měl systém totiž jmenovat Freax (free - svobodný, freak - podivín a písmene X - odkaz na unix). Správce serveru Ari Lemmke ale pojmenoval složku, do které Torvaldsův produkt nahrál, Linux (jako Linusův Minix).
Torvaldse úspěch jeho systému poněkud překvapil: „Nikdy jsem si nemyslel, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita.“ Právě díky ní se ale systém, původně určený pro počítače založené na PC firmy IBM, rozšířil i na další platformy, existují i speciální verze Linuxu pro různá zařízení včetně domácí elektroniky - například přehrávače DVD, ale i „chytré“ mobilní telefony.
Za rozvojem Linuxu stojí nadšenci, kteří jej neustále vylepšují
Sám zakladatel systému vytvořil jen malou část toho, co dnes uživatelé znají pod názvem Linux - odhaduje se, že z jeho hlavy jsou asi dvě procenta kódu. Většinu systému napsali programátoři z celého světa, už od počátku je totiž zdrojový kód systému, jehož logem je tučňák Tux, otevřený a každý, kdo je toho schopen, může Linux vylepšit nebo opravit chybu. To je základní myšlenka open source softwaru, jehož rozvoji se dnes Torvalds, hlavní arbitr sporů kolem Linuxu, věnuje.
