Češi přišli kvůli podvodům na internetových bazarech o stovky milionů korun. Uvedli to zástupci bezpečnostní firmy Eset a české policie. Podvodníci, kteří jsou podle nich nejčastěji z Ruska, Uzbekistánu nebo Ukrajiny, začali využívat nástroj, jenž jim umožňuje jednoduše krok za krokem vytvořit podvod na několik kliknutí. Až pětina podvodníkům podlehne.
Česko je podle zjištění Esetu v současnosti terčem nových podvodných kampaní, které cílí především na uživatele on-line tržišť, jako je Sbazar a eBay, nebo platformy BlaBlaCar. Se stejnými podvody se ale uživatelé v tuzemsku setkávají i na internetových tržištích a platformách jako Vinted, Facebook Marketplace nebo Bazoš.
„Podle našich nejnovějších zjištění se útočníci shromažďují v kanálech na komunikační síti Telegram, kde je jim k dispozici nástroj od rusky mluvících vývojářů, který jim v několika krocích pomůže vytvořit přesvědčivý phishingový útok na uživatele on-line bazarů. Podvodníci nazývají své oběti mamuti – v rusky mluvících zemích je to označení pro někoho, kdo se snadno nachytá,“ popsal expert z výzkumného týmu pražské pobočky Esetu Radek Jizba.
Přehledný a snadno ovladatelný nástroj, který bezpečnostní specialisté nazvali Telekopí (kombinace slov Telegram a kopí), umožňuje i méně technicky zdatným útočníkům vytvářet phishingové stránky z přednastavených šablon, generovat QR kódy a falešné screenshoty a rozesílat podvodné e‑maily a SMS zprávy. V telegramových kanálech navíc mají k dispozici i bázi znalostí, která se rozvíjí už od roku 2015.
Stále organizovanější
Podle rady odboru hospodářské kriminality policejního prezídia Ondřeje Kapra v posledních letech kriminalita páchaná v kybernetickém prostoru rychle roste, zejména pak podvodné jednání. Jen letos do července se celkový počet nahlášených skutků v kyberprostoru zvýšil o jedenáct procent.
„V posledních letech si všímáme, že útoky jsou stále více organizované a standardním prvkem bývají call centra či jiná společná pracoviště, kde jednotliví útočníci pracují s předem propracovanými scénáři, které se neustále zdokonalují a každý útočník si v hierarchii plní svou specializovanou úlohu,“ dodal Kapr. „V posledních letech stoupají zejména počty útoků, které nazýváme reverzní inzertní podvody či bazarové podvody,“ podotkl.
První scénář probíhá tak, že podvodník neboli scammer zveřejní na internetovém bazaru inzerát o prodeji zboží a čeká, až se mu někdo ozve. Poté lovec oběti zašle v podvodné SMS zprávě nebo e-mailu odkaz na falešnou webovou stránku, kde má oběť provést platbu za zboží. Po vyplnění údajů útočníci okradou oběť o částku za zboží. Případně se snaží zjistit údaj o zůstatku na jejím bankovním účtu a následně se pokusí ukrást právě tuto částku. V druhém případě útočníci na bazarech svoje oběti sami vyhledávají a předstírají zájem o zboží. Při domluvě o koupi zboží ale požadují od oběti zaplacení jistiny pro případ, že by mu prodávající nic neodeslal nebo balíček přišel poškozený. Falešnou platební bránu potom vydávají za úschovnu peněz, kterou má ve správě daný on-line bazar.
Pečlivý výběr oběti
Útočníci si své oběti pečlivě vybírají a zpravidla cílí na osoby, které nabízejí zboží v hodnotě do pěti tisíc korun nebo mají na kartě k dispozici alespoň sedm tisíc. Vedou si o obětech přesnou evidenci. Vědí tedy, kde naposledy konverzace skončila a o čem už s obětí komunikovali. Ve své znalostní bázi mají také k dispozici překlady krátkých frází, aby v konverzaci působili co nejpřirozeněji, protože většina mluví rusky.
Útočníci na zprávy nereagují okamžitě, aby věrohodně napodobili chování běžného člověka, který nemá telefon vždy při sobě nebo neodpovídá na zprávy v pracovní době. V případě, že se během konverzace objeví ze strany oběti jen drobný náznak pochybností, celou konverzaci zahodí a raději se zaměří na jinou osobu.
Zločinci, kteří používají druhý model podvodu, nejčastěji cílí na nováčky, tedy uživatele, kteří mají čerstvě vytvořený účet a málo nabídek, a na běžné uživatele, kteří už v minulosti něco málo prodali a ještě mají pár aktivních inzerátů. Zároveň se ale vyhýbají uživatelům, kteří dokončili obchod v posledních dnech, a tudíž si dobře pamatují, jak daná platforma funguje. Právě souhra těchto faktorů pravděpodobně vede k tomu, že se úspěšnost podvodů těchto skupin napříč všemi regiony pohybuje okolo dvaceti procent.
Podle expertů se lidé mohou bránit třeba tím, že budou preferovat fyzické setkání při prodeji. To, že jde o podvod, může napovědět i text, který obsahuje chyby. Chyby může obsahovat i webová stránka, na kterou útočníci odkazují. Podezřelá je i nabídka doručení zboží nebo platby prostřednictvím oběti neznámé služby. Pravidlem by mělo být nevyzrazovat citlivé údaje a provádět platby pouze známými metodami.
Kyberkriminalita tvoří asi desetinu všech trestných činů, kterými se policie zabývá. Skokově jich přibylo loni. Lidé jich nahlásili 18 a půl tisíce, tedy dvakrát více než o rok dřív. Rostoucí trend je patrný i letos a policisté předpokládají, že se celkový počet případů přehoupne přes dvacet tisíc. Velká část lidí přitom s internetovými podvody na policii ani nejde. To by měli udělat ve chvíli, kdy někomu vyzradí citlivé platební údaje, anebo zjistí, že už o peníze přišli.
Podvodné telefonáty
Vylákat z lidí peníze se snaží podvodníci i pomocí telefonátů. Vydávají se třeba za finanční poradce nebo bankéře, který varuje klienta před napadením účtu. Po telefonu pak oběti přesvědčí, aby se registrovali na investiční platformu nebo jim poskytli přístup do internetového bankovnictví.
Redaktoři ČT zjistili, že od registrace na stránkách, které nabízí investice, může k telefonátu uplynout jen několik minut. Jeden z takových telefonátů proběhl jen patnáct minut po registraci na stránkách, která využívá logo firmy ČEZ i její propagační materiály k nabídce investic, a to přestože firma České televizi potvrdila, že žádné takové služby ani stránku neprovozuje.
Na podobné stránce se zaregistroval i youtuber Jiří Burýšek. Ve videu na YouTube zachytil telefonát celý a přes vzdálený přístup nechal údajného finančního poradce ovládat i internetové bankovnictví.
„Hrál spíš na důvěru, než na to, že by se snažil účet napadnout. Chtěl, aby jsme my sami platby potvrzovali,“ podotýká Burýšek. Transakce ale nakonec z účtu youtubera neodešla. Byl totiž domluvený s bankou, která ho při natáčení chránila. Netypické platby banky hlídají a v případě podvodu se je snaží zastavit.
„Spojíme se s klientem, blokujeme platební kartu, blokujeme internetové bankovnictví, spojíme se s ostatními bankami na českém trhu a v rámci nějaké mezibankovní spolupráce se snažíme platbu zastavit, nebo vrátit,“ vysvětluje specialista na kybernetickou bezpečnost ČSOB Petr Vosála.
