Americká vláda schválila možný prodej stíhaček F-35 české armádě

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany v tiskové zprávě poskytnuté ČTK.

„Navrhovaný prodej zlepší obranné schopnosti České republiky a podpoří operace NATO tím, že bude Alianci chránit před moderními hrozbami a podpoří stálou přítomnost v regionu,“ píše se v prohlášení americké agentury pro obrannou spolupráci. Česko podle Pentagonu nebude mít žádné potíže se začleněním letounů do svých ozbrojených sil.

České ministerstvo obrany reagovalo prohlášením, že uvedená částka 5,62 miliardy dolarů zahrnuje i náklady desetiletého životního cyklu stíhaček a představuje maximální finanční rámec pro případné uzavření smlouvy. 

Do ceny těchto typů kontraktů, které americká vláda předkládá Kongresu, bývá podle české strany standardně zahrnuta i dostatečná rezerva. „Jejím smyslem je, aby vláda USA nemusela znovu žádat o schválení Kongres, pokud by Česko v budoucnu případně požadovalo další vybavení či služby, mohlo by jít například o doplnění munice,“ vysvětilo tuzemské ministerstvo.

„Částka uvedená v tomto dokumentu tedy nepředstavuje cenu případného kontraktu mezi Českou republikou a USA, jehož návrh očekáváme v létě. Jakmile nabídka v létě dorazí, bude do 1. října předložena české vládě, která následně rozhodne o realizaci, nebo nerealizaci této akvizice,“ doplnil mluvčí.

„Jedeme podle plánu,“ říká ministerstvo

„Od začátku jsme s tím počítali a na průběhu jednání o pořízení víceúčelových nadzvukových letounů F-35 to nic nemění, jedeme podle plánu,“ uvedla vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková, která zároveň od začátku vede vyjednávací tým.

Cupáková v dubnu řekla deníku Právo, že pořízení amerických strojů bude stát nejméně 100 miliard korun. Samotná nová letadla vyjdou na 40 miliard korun a zbytek ceny půjde podle jejího tehdejšího vyjádření do výcviku pilotů a personálu, výzbroje a přestavby čáslavského letiště.

Zahájit jednání s americkou vládou o případném nákupu amerických strojů doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje páté generace, které by vystřídaly nyní využívané švédské gripeny. Jejich jediným dostupným zástupcem je v současné době právě F-35 americké firmy Lockheed Martin, která by společně se společnostmi Boeing a Raytheon byla hlavními signatáři potenciálního kontraktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 11 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.