Vrabel u soudu odmítl obvinění ze šíření poplašné zprávy o použití jaderných zbraní

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel u Obvodního soudu pro Prahu 1 odmítl obvinění ze šíření poplašné zprávy. Výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku, pronesl podle své výpovědi na základě informací expertů. Muži hrozí až dvouleté vězení, státní zástupkyně navrhuje potrestat ho podmíněným trestem. Jednání bude pokračovat na konci dubna.

Vrabel podle státní zástupkyně Kataríny Kandové loni v listopadu ve videu, které na Youtube a Facebooku viděly tisíce lidí, uvedl, že česká vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými hlavicemi. Ruská strana pak bude podle Vrabela útok opětovat a nukleární zbraně pošle na Česko. Výroky podle žalobkyně mohly ve veřejnosti vyvolat znepokojení z možného válečného konfliktu mezi Českem a Ruskem. Viní ho ze šíření poplašné zprávy.

„Budu navrhovat podmíněný trest, jehož výše se bude odvíjet podle průběhu hlavního líčení,“ řekla novinářům po konci jednání Kandová.

Vrabel obvinění u soudu odmítl. Prohlásil, že se cítí absolutně nevinen. Stíhání považuje za politické, za snahu umlčet opozici. „Už rok náš premiér Petr Fiala říká, že jsme ve válce, a není to posuzováno jako šíření poplašné zprávy,“ prohlásil. Podle něj nemůže nic v lidech vzbudit větší strach než veřejný projev předsedy vlády. Sám se podle svého vyjádření u soudu války mezi Českem a Ruskem bojí.

„Ten strach z války ve společnosti je, tomu se nedá vyhnout. Já svými projevy se mu snažím předejít,“ uvedl Vrabel. Dodal, že navíc pouze „reprodukoval informace, které již zazněly ve veřejném prostoru“. Při prohlášeních podle své výpovědi vycházel z rozhovoru s bývalým zbrojním inspektorem OSN Scottem Ritterem, ve kterém zaznělo, že česká vláda chce nahradit lehké stíhačky těžkými letadly, které primárně slouží jako nosiče nukleárních zbraní. Vyvodil z toho, že Česko tedy plánuje jaderné hlavice, pravděpodobně americké, použít.

Výroky, ze kterých je viněn, jsou podle Vrabela vytržené z kontextu. Tvrdí, že nechtěl nikoho děsit ani nikomu způsobit újmu. Chtěl naopak lidi ochránit.

Na soudní jednání dorazily desítky Vrabelových podporovatelů. Po jeho výpovědi začali tleskat a soudce Lukáš Svrček je musel napomenout, ať se v soudní síni nechovají jako na demonstracích. Protože se všichni do síně nedostali, sledovali někteří počátek jednání zvenčí okny. Část jich také čekala na výsledek na chodbě, kde o přestávce hlasitě vyjadřovala Vrabelovi podporu.

Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil v únoru konkurz na Vrabelův majetek. Už v lednu zrušil Vrabelovo oddlužení. Vrabel považuje soud za politický proces. Dluží 2,7 milionu korun. Za 17 měsíců oddlužení splatil 14 500 korun, tedy 0,5 procenta z dlužné sumy. Při oddlužení má splatit 30 procent dluhu.

Vrabel zorganizoval loni 17. listopadu pochod k budově České televize v Praze na Kavčích horách, požadoval, aby mohl v televizi vystoupit s projevem. Televize to už předtím odmítla. Na demonstraci zaznívala vedle kritiky obsahu zpravodajství ČT i kritika vlády. Vrabel organizoval protivládní protesty i dřív, na demonstraci 28. října se podle odhadů policie sešlo několik desítek tisíc lidí. Vrabelův advokát Radek Suchý už dřív uvedl, že Vrabel nikdy nepoužil pro sebe nic z peněz poslaných na demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...