Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.
Rusové by byli blázni, kdyby zastavili dodávky surovin do Evropy, vyloučit to ale nelze, míní Zeman
Vladimir Putin podle Zemana podlehl iluzi, že je Rusko všemocné. Ve skutečnosti se podle prezidenta ukázalo, že je ruská armáda mnohem slabší, než se všichni včetně odborníků domnívali. Útok na Ukrajinu podle něj Rusko zničí politicky, ekonomicky i reputačně.
„Není horší krok v zájmu ruského národa než zaútočit na Ukrajinu, a přesto se to stalo, protože politici někdy jednají iracionálně. Dokonce jsem řekl, že jednají jako šílenci a že šílence je zapotřebí izolovat,“ poznamenal Zeman.
Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě aktuální situace názor změnil, uvedl na Primě. „Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství,“ řekl. „Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí,“ míní hlava státu.
Pokud by Rusko použilo strategické jaderné zbraně, znamenalo by to podle Zemana, že se země vzdává své vlastní existence. „Zcela určitě by následoval odvetný úder Severoatlantické aliance,“ věří. Putin se podle něj dopustil zločinu proti míru, což je synonymem válečného zločinu.
„Myslím si, že podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům nevychladne, protože neustále budeme vidět jejich utrpení,“ řekl Zeman. Prezident očekává, že až válka skončí, řada Ukrajinců se vrátí do vlasti. „Protože to nejsou ekonomičtí migranti, protože jsou to skutečně váleční uprchlíci, kteří za normálních podmínek chtějí žít na Ukrajině,“ doplnil.
Zeman chce pomalejší ústup od uhlí
Dlouhodobým národním zájmem je nebýt závislý na ruském plynu, řekl prezident. Rusové podle něj ukázali, že jsou iracionální a nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval.
Česko je na problémy s dodávkami plynu podle Zemana připraveno jen částečně. Možnými řešeními jsou podle něj diverzifikace zdrojů, zkapalněný plyn, nové zdroje a plynovody, ale též rozložení ústupu od uhlí do delšího časového intervalu. Vláda směřuje k roku 2033, Uhelná komise v minulém volebním období navrhla o pět let pozdější termín.
„Nejde jenom o uhelné elektrárny, ale také o teplárny, a dodávky tepla jsou samozřejmě klíčová záležitost,“ řekl Zeman. „Přimlouval bych se za pomalejší ústup od uhlí. Uhelná komise to navrhovala v roce 2038, to už je trochu rozumnější, ale já bych to ještě tak o deset let protáhl,“ dodal.
Takový postup ale v neděli odpoledne odmítl premiér Petr Fiala (ODS). „To asi není úplně správná cesta. My se musíme především snažit, abychom měli do budoucna takový energetický mix, který bude pro občany cenově přijatelný, bude energeticky bezpečný a bude omezovat používání fosilních zdrojů,“ řekl Fiala. Vláda chce podle něj dál rozvíjet jadernou energetiku a obnovitelné zdroje, například fotovoltaiku na střechách.
„Datum ukončení těžby je možné zvážit, ale třeba až v závislosti na tom, když se nám nepodaří to nahradit jinými zdroji. Byl by to až poslední krok,“ dodal.