Ministr Jurečka odvolal šéfa Lesů ČR Vojáčka. Další vrcholní manažeři podniku rezignovali

Vicepremiér a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odvolal generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Josefa Vojáčka. Zdůvodnil to manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy, Vojáček však své kroky hájí. Po jeho odvolání rezignovali i čtyři zbývající vrcholní manažeři státních LČR, skončí k 3. lednu. Lesy ČR dočasně povede Jiří Groda z Lesní správy Vítkov.

„Děkuji všem zaměstnancům a partnerům Lesů ČR za spolupráci, zvládnutí kalamity a překonání zřejmě nejkrizovějšího období podniku. Svému nástupci přeji hodně úspěchů,“ sdělil Vojáček. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že podnik rozhodnutí ministra respektuje.

LČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v Česku. „Při problémech, se kterými se lesníci musí potýkat, není možné řídit podnik centrálně z několika málo míst, naopak je třeba naslouchat těm, kteří nejlépe znají daný region a podle toho přijímat efektivní opatření v místě,“ kritizoval reorganizaci podniku Jurečka, který vede resort dočasně do očekávaného jmenování Zdenka Nekuly (KDU-ČSL) ministrem.

Lesy při reorganizaci mimo jiné nahradily svých jedenáct krajských ředitelství sedmi oblastními ředitelstvími. Změna organizační struktury s vytvořením oblastních ředitelství podle Jurečky vedla ke zhoršené spolupráci a komunikaci s místními samosprávami, zejména na úrovni lesních správ.


Vojáček je však přesvědčen, že restrukturalizace byla správná. Přinesla podle něj zjednodušení administrativy, snížení počtu administrativních zaměstnanců a pokles režijních nákladů. „Rozhodnutí pana ministra respektuji a nepřísluší mi ho komentovat. Nicméně celou svou profesní kariéru stavím na tom, že za mě hovoří výsledky mé práce a čísla jsou jasná,“ uvedl. Podle Vojáčka podnik výrazně zlepšil své hospodářské výsledky. „Dnes máme na účtech deset miliard korun a čtyři miliardy zisku, považuji to za úspěch,“ podotkl.

Mimo nevydařené transformace státního podniku do nové organizační struktury oblastních ředitelství ale patří k důvodům odvolání generálního ředitele i některá další manažerská pochybení a personální politika, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ve funkcích kromě Vojáčka končí i další čtyři členové vrcholného vedení státního podniku. Ti se rozhodli po odvolání generálního ředitele rezignovat. K 3. lednu skončí správní ředitel Pavel Krpata, obchodní ředitel Petr Urban, ředitel lesního a vodního hospodářství Vladimír Krchov a pověřený ekonomický ředitel Roman Schindler. 

Lesy dočasně povede Groda

Ministerstvo zemědělství ve středu večer oznámilo, že vedením státního podniku byl dočasně pověřen Jiří Groda z Lesní správy Vítkov na Opavsku. 

„Je zkušený lesník, má vysoké odborné znalosti a zná práci ve státním podniku na všech úrovních. Dokáže tak vnímat problémy, které naše lesy a lidé v nich pracující mají, není odtržený od reality. Očekávám od něj, že bude aktivně komunikovat také se zástupci samospráv,“ řekl Jurečka.

Příhoda žádná zásadní pochybení nevidí

Podle předsedy think-tanku Czech Forest Jana Příhody ale současné vedení nedoprovází žádný korupční skandál ani zásadní odborná pochybení. „Z analýz satelitních snímků lze konstatovat, že LČR se daří bojovat s kůrovcovou kalamitou, což dokládají i data o poklesu kůrovcových těžeb a nezpracovaných napadených stromů ke konci roku,“ sdělil. Pokud odejde kompletní vedení, což podle něj naznačují pracovníci podniku, může dojít k destabilizaci fungování státní firmy.

„Manažerská pochybení nejsou ve zdůvodnění ministerstva nějak specifikovaná. Reorganizace vyvolaná potřebou úspor asi nebylo nejšťastnější řešení, ale lze pochybovat, že se jednalo o autonomní rozhodnutí vedení LČR bez vědomí zakladatele, tedy ministerstva zemědělství,“ uzavřel Příhoda.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů míní, že fungování podniku nestojí ani nepadá s osobou ředitele. „Změna způsobu řízení státní organizace je možná pouze celkovou reformací a přenastavením procesů,“ sdělila mluvčí sdružení Jana Divišová.

Státní podnik obhospodařuje více než 1,2 milionu hektarů lesů. Loni LČR kvůli kůrovcové kalamitě vytěžily rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva. Letos celkovou těžbu po několika předchozích korekcích směrem dolů očekává kolem 11,5 milionu metrů krychlových. Díky rostoucím cenám dřeva se vrátil v letošním prvním pololetí do zisku 680 milionů korun. Loni ve stejném období podnik vykázal ztrátu 480 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 1 hhodinou

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 11 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 20 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled