Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) by za současné situace, kdy je členem vlády, neměl být kvůli neslučitelnosti funkcí připuštěn do volby předsedy Poslanecké sněmovny. Vyplývá to ze stanoviska sněmovního legislativního odboru. Havlíčka nominovalo do středeční tajné volby hnutí ANO jako protikandidáta předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Havlíček v Interview ČT24 řekl, že kandidaturu nestáhne a že by o všem měla rozhodnout sněmovna.
„Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků, které si v pondělí večer vyžádala sněmovní volební komise.
Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. „Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, to znamená, že jeho kandidatura by neměla být ani připuštěna,“ napsali v dokumentu, z něhož na Twitteru citovala také členka volební komise Eva Decroix (ODS).
„Co právník, to trochu jiný názor. Myslím si, že je férové, aby o tom zítra (ve středu) rozhodla sněmovna,“ odpověděl Havlíček na otázku, zda svoji kandidaturu po vyjádření právníků stáhne. Dodal, že rozhodnutí dolní komory bude respektovat.
Havlíčkova nominace do čela sněmovny vyvolala v pondělí večer ve volební komisi debatu. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory. Komise se nakonec podle předsedy Martina Kolovratníka (ANO) usnesla na tom, že nominace je možná, zároveň si vyžádala stanovisko sněmovních právníků. Kolovratník uvedl, že s dokumentem seznámí před volbou poslance.
Příslušný ústavní článek je nutné podle sněmovních právníků vnímat jako zákaz volby, tedy nevolitelnost. Případným Havlíčkovým zvolením předsedou sněmovny by mu vládní funkce automaticky nezanikly.
K jeho volitelnosti do čela dolní komory by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil nebo jinak veřejně přislíbil, že by po zvolení podnikl kroky vedoucí k zániku členství v kabinetu.
