Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.
Snížení DPH na energie situaci nevyřeší, shodli se Pilný, Michalik a Středula
57 minut
Ivan Pilný, Věslav Michalek a Josef Středula v Otázkách Václava Moravce
Podle Josefa Středuly by se na pomoc postiženým měl použít program na podporu zaměstnanosti Antivirus, který by mohl být prodloužen až do poloviny příštího roku. S jeho fungováním se v současné době počítá do 31. prosince. Lepším řešením by bylo využití kurzarbeitu, ale Evropská komise ještě ani nezahájila notifikaci programu.
Antivirus je podle Středuly v současné době nejlepší cesta, jak pomoci automobilovému průmyslu, který se potýká kvůli nedostatku čipů a dalších součástek s problémy. Situace v tomto odvětví se přenáší podle něj zejména na české subdodavatele. Náklady na Antivirus odhaduje v jednotkách miliard korun. Problém podle něj bude shodnout se na tripartitě o konkrétním nastavení podmínek, pro koho podpora bude či v jaké šíři.
Ministerstvo práce podle Středuly v případě nového programu kurzarbeit udělalo vše, co je třeba, ale schvalovací procesy jsou pomalejší. „Momentálně je předpoklad, že se 22. října rozhodne o prodloužení těch modelů, jako je Antivirus, do června příštího roku, což by byla velká pomoc. Ale neznamená to, že bychom měli zlenivět ve věci jednání kurzarbeitu s Evropskou komisí,“ uvedl.
Ivan Pilný využití programu Antivirus nepodporuje. Je třeba se podle něj oprostit od podpory, která vznikla v souvislosti s pandemií koronaviru. Podmínky kurzarbeitu byly podle něj definovány přesněji, což u Antiviru chybí. „Problém Kurzabeitu byl ten, že jeho projednávání v parlamentu trvalo zbytečně dlouho. Kdyby byl už funkční, tak bychom měli v ruce daleko efektivnější nástroj, než je Antivirus.“
Coby krátkodobá pomoc automobilovým společnostem jiná možnost než Antivirus podle místopředsedy STAN Věslava Michalika není. Souhlasil ale s Pilným, že kurzarbeit by poskytl systémové řešení. Mluvit by se podle Michalika přitom nemělo jen o okamžitém dopadu, ale řešit automobilový průmysl komplexněji.
Odvětví se v souvislosti s elektromobilitou velmi mění i rozhodnutími společnosti Volskwagen, která je mateřskou firmou Škody Auto. „To může pro český automobilový průmysl a pro celou ekonomiku mít dalekosáhlé důsledky, které jsou mnohem závažnější než to, jestli budeme vyplácet z kurzarbeitu nebo Antivirus, šest měsíců nebo devět měsíců nějakou pomoc,“ uvedl.
Středula s Michalikovými slovy o potřebě systémové diskuse o české ekonomice souhlasil, nicméně dodal, že se v této oblasti stále nic neděje. „Za posledních třicet let byla jen jednou přijata strategie hospodářské politiky, a to v roce 2004. Od té doby se tomu tématu nikdo nevěnuje a Česko neví, kam směřuje.“
Středula zároveň varoval před tím, že pokud vláda nepodpoří automobilový průmysl, dopady mohou být stejné nebo horší jako ty kvůli pandemii covidu-19. Očekává, že pomoc automobilkám bude zapotřebí i po novém roce. „Je možné, že dnešní situace potrvá ještě velmi dlouho. Pomoc může být nutná i na několik měsíců. Je důležité, aby se diskusí účastnila i budoucí vláda.“
Problematika Green Dealu neboli Zelené dohody
Podle Pilného nemá smysl pomáhat automobilovému průmyslu ven z krize pomocí programů typu Antivirus, protože nedostatek čipů není jediným problémem, se kterým se odvětví potýká. „Vláda Andreje Babiše měla dát žlutou kartu Green Dealu. Stalo se z něj politické téma, které nikdo nechce zvedat. Dopady na průmyslové země, jako je Česko – a na automobilový průmysl a stavebnictví – jsou naprosto mimo realitu. Je potřeba jasně říct, a mělo by to být i v programovém prohlášení budoucí vlády, že se postará o to, aby ty důsledky byly omezené.“
Michalik na jeho slova reagoval s tím, že Green Deal není jen o automobilovém průmyslu a dekarbonizaci, o které se v souvislosti s ním nejčastěji mluví. Připomněl, že zahrnuje další témata jako šetrné zemědělství nebo vodní hospodářství. Na většině oblastí se podle něj odborná i laická veřejnost shodne.
Souhlasil ale s tím, že si Česko mělo vyjednat výjimky v implementaci, jako to třeba udělalo Polsko. „Věřím tomu, že v našem programovém prohlášení bude, že uděláme vše, co je možné v rámci stávající legislativy na úrovni vyjednávání s Evropskou komisí. To, co teď zažíváme z hlediska energetického šoku, otevírá i v Evropě mnohem větší prostor něco vyjednat než před rokem.“
Podle Středuly odbory před dopady Zelené dohody varovaly. Zároveň dodal, že teď je nutné bavit se o aktuální situaci a až potom řešit vyjednávání o jiných věcech. „Nám obrazně řečeno hoří dům. My nemáme čas řešit, jestli ten dům byl postaven dobře. Musíme zachránit obyvatele, uhasit požár a potom pojďme diskutovat o Green Dealu.“
Deficit státního rozpočtu se sníží, daně se zvyšovat nebudou
Nová vláda předloží státní rozpočet s deficitem 300 miliard korun. Snížit chce schodek přibližně o 70 miliard. Podle Pilného krátkodobě nelze dosáhnout větších úspor. „Šlo by ještě sáhnout drasticky do daní, například zrušit po uplynutí dvouroční lhůty konec superhrubé mzdy. Nicméně to je nerealistické.“ Podle něj je problém nové vlády, že právě ODS hlasovala spolu s hnutím ANO pro zrušení superhrubé mzdy v momentě, kdy tento krok vytvořil obrovský deficit. „Žádné nízkopříjmové skupině voličů to nic nepřineslo. Byl to politický zápas o střední třídu, který rozvrátil veřejné finance.“
Podle Michalika jde koalice Pirátů a Starostů do vyjednávání o nové vládě s tím, že ODS chce dodržet svůj závazek o nezvyšování daní. Dodal, že věří, že se zmíněných 70 miliard podaří ušetřit. „Vidím prostor pro rozpočet na rok 2022 na té výdajové straně. Myslím si, že těch škrtů bude méně. Pár větších proběhne především v dotační politice státu a v oblasti neinvestičních nákupů.“
Michalik doplnil, že koalice Pirátů a Starostů je také otevřená debatě o rušení některých daňových výjimek přijatých vládou Andreje Babiše, jako je například stravenkový paušál nebo slevy na jízdném.
Odbory podle Středuly rušení těchto daňových výjimek podporují. Dodává, že je důležité při sestavování rozpočtu najít model, který podpoří hospodářský růst, tedy i spotřebu obyvatel, a zároveň ochotu firem v Česku podnikat. Uvítal by existenci daňové statistiky pro veřejnost, která by názorně ukázala, jak se která skupina obyvatel podílí na příjmech státního rozpočtu a co se s ní stane, když se daně změní. Zároveň doplnil, že není možné, aby jeden z koaličních subjektů tvrdil, že nevidí důvod pokračovat v EET. „My zrovna u EET vidíme v plusu 10 miliard u státního rozpočtu, což není málo.“
Pilný konstatoval, že zavedení EET nebylo ve své podstatě špatné. Chybný byl podle něj způsob, jakým se to provedlo. „Měli jsme podporovat terminály pro bezhotovostní platby, ne terminály na EET. Šedá ekonomika se adaptovala, přesunula se od primitivního podvádění s daněmi na trh práce,“ dodal. Podle něj právě deformovaný trh práce postihuje významným způsobem ekonomiku.
Michalik ujišťuje, že trh práce, konkrétně například podpora zkrácených úvazků, je tématem, kterým se nová pětikoalice chce zabývat a aktivně ho řešit. „Je to prorůstové pro ekonomiku a zároveň menší úvazky řeší i nedostatek lidí.“ Středula souhlasí, ale zároveň dodává, že na trhu práce je daleko více problémů.
Snížení DPH na energie situaci nevyřeší
Na prognózách ohledně vývoje české ekonomiky se neshodnou ani ministerstvo financí s Českou národní bankou. Pilný připomněl, že příští vláda si stejně bude muset půjčit. Obsluha státního dluhu stoupá o desítky miliard. „To, že má Česká národní banka jiný pohled na finance než ministerstvo, je naprosto správné. Banka je nezávislou institucí. Má dohlížet na inflaci, která se nám naprosto vymyká z rukou. Nemůže přihlížet tomu, že si stát nasekal obrovské dluhy, které budou stát čím dál tím víc peněz. Když bude zvyšovat úrokové sazby, promítne se to ve výpůjčkách pro stát. Horší je to, že se zdraží i peníze pro soukromý sektor.“
Současné ceny energií táhnou inflaci nahoru nejen v Česku, ale i v eurozóně. Zářijová inflace v eurozóně dosáhla 3,4 procenta, jedná se o nejvyšší číslo za posledních deset let. V Česku se inflace v září vyšplhala na téměř 5 procent.
Podle Pilného jsou některé kroky v boji s nárůstem cen v kompetenci Česka, ale řadu z nich nemá jak ovlivnit. „Třeba ceny plynu nebo elektrické energie. Tady se maximálně mohou podpůrně zavést opatření pro skupiny obyvatel, které jsou nejvíc postiženy. Nešel bych cestou nulové daně z přidané hodnoty, jak ji navrhuje současná vláda. Jsem zásadní odpůrce plošných opatření, protože každá skupina obyvatel je vždy zasažena jiným způsobem.“
Ani Středula nesouhlasí s plošným rušením DPH na energie. „Toto není tou cestou. Řešení musí být kombinace řešení důvodů.“ Jeden z důvodů nárůstu cen je podle něj systém obchodování s emisními povolenkami. „Do tohoto mají členské státy právo zasáhnout. Potom je otázka, zda nezvýšit počet těch povolenek a srazit tak jejich cenu. Samozřejmě je důležité vytvořit systém pomoci obyvatelstvu, aby se nestalo, že lidé budou bez plynu, elektřiny a tepla.“
Michalik taktéž nepodporuje snížení DPH na energie. Podle něj by se v diskusi o energiích mělo hovořit o třech pohledech. „První pohled je ten okamžitý, tedy pomoc těm, kteří se ocitli ve špatné situaci. Jestli to budou vouchery nebo příplatky na bydlení, je už technikálie. Ve střednědobém výhledu je třeba řešit to, co děláme pro to, aby měli lidé nižší spotřebu energií, aby se snížila energetická náročnost nebo třeba jim umožnit provoz vlastního panelu na střeše a podporovat komunitní energetiku. V dlouhodobém horizontu je to rozhodně otázka energetického mixu nejen Česka, ale i Evropy,“ uzavřel.
