Vláda schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Očekávaná investice je přes 50 miliard korun. Více peněz podle vlády zamíří do sociálních služeb nebo do karlovarského hotelu Thermal. Odhad nákladů na obnovu majetku po tornádu činí podle vládního dokumentu k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Podle vlády bude také od úterý hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, která je nyní pověřená výkonem této funkce.
O memorandu k továrně na baterie na Twitteru informoval vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý dopoledne.
Havlíček už loni oznámil, že skupina ČEZ zvažuje v příštích několika letech stavbu továrny na lithiové baterie pro auta v severních Čechách, kterou označil právě jako projekt gigafactory. Na výrobu baterií chce firma spolu s investory z automobilového průmyslu využívat lithium z oblasti Cínovce v Krušných horách. „Jednáme se dvěma hlavními subjekty mezinárodního charakteru. Je to citlivá věc, nechtějí, abychom to příliš komentovali. Jejich názor respektujeme,“ řekl ministr minulý týden deníku Právo.
Vláda rovněž schválila vodíkovou strategii ČR, která umožní podpořit výrobu, využití, dopravu a skladování vodíku v energetice, průmyslu a dopravě. „Naše strategie je založená na čtyřech pilířích: výrobě nízkouhlíkového vodíku, využití nízkouhlíkového vodíku, dopravě a skladování vodíku, vodíkových technologiích. V souladu s evropskou vodíkovou strategií ji máme rozdělenou na etapy do roku 2025, 2030 a 2050,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Havlíček také řekl, že se vláda seznámila s dokumentem ministerstva pro místní rozvoj, podle něhož odhad nákladů na obnovu majetku v Jihomoravském kraji, který poničilo tornádo, činí k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Dále se zjišťují škody na majetku podnikatelů, včetně těch v zemědělství. Výše nákladů se tak bude měnit.
Thermal i sociální služby dostanou přidáno
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že vláda schválila, že poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 893 milionů korun na dofinancování péče o potřebné. Peníze se mají využít na odměny, navýšení výdělků zaměstnanců a individuální projekty.
Vláda také schválila návrh ministerstva financí, že základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření ministerstva propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu – jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává ministerstvo financí.
„Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermalu je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti,“ uvádí materiál.
Šéf kyberúřadu může svolat jednání výboru Bezpečnostní rady státu
V rámci úpravy statutu výboru pro kyberbezpečnost vláda schválila, že ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) dostane pravomoc svolat mimořádné situační jednání výboru Bezpečnostní rady státu (BRS) pro kybernetickou bezpečnost.
Situační jednání se budou konat v závažných situacích a svolávat se bude bez pokynu předsedy výboru. Situační jednání bude novinkou pro případy bezprostředního ohrožení kybernetické bezpečnosti ČR. Umožní členům výboru rychle a operativně se setkat, svolávat se bude i bez pokynu předsedy výboru. „Výkonný místopředseda výboru takové jednání svolá z vlastní iniciativy nebo na návrh některého člena výboru. Mimořádné situační jednání k aktuálním bezpečnostním hrozbám se v takové situaci svolá bez zbytečného odkladu,“ stojí v návrhu.
Cílem ustanovení má být vytvořit způsob, jak využít výbor v případech, kdy je nezbytné rychle informovat relevantní státní aktéry o připravovaných úkonech NÚKIB, dodává materiál.
Svrčinová bude i náměstkyní na ministerstvu
Vláda rovněž schválila, že hlavní hygieničkou bude od úterý 27. července Pavla Svrčinová, která byla od poloviny března pověřená výkonem této funkce. Svrčinová bude zároveň náměstkyní na ministerstvu zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo výběrové řízení na místo hlavního hygienika, který je zároveň náměstkem pro řízení sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, na začátku června. Do výběrového řízení přišla jen jedna přihláška. Komise doporučila jmenovat do této pozice Svrčinovou.
Rozdělování peněz z fondů EU
Vláda podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na pondělním jednání schválila pravidla pro rozdělování peněz z fondů Evropské unie do regionů pro další roky. Z vládních dokumentů vyplývá, že do roku 2027 budou v ČR podporovány tři typy regionů – více rozvinuté, kam spadá Praha, přechodové regiony, kam patří Jihozápad, Střední Čechy a Jihovýchod, a méně rozvinuté regiony. Míra spolufinancování z evropských fondů v hlavním městě bude činit 40 procent, v přechodových 60 až 70 procent a v méně rozvinutých 85 procent.
Vláda naopak odmítla návrh předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky na silnější ochranu zemědělského půdního fondu, změny v důchodech nebo zvyšování výživného. Předseda lidovců navrhuje mimo jiné zakázat odnětí nejkvalitnější zemědělské půdy pro výstavbu obchodů, továren nebo skladů. Vláda ve stanovisku uvedla, že předpis je totožný s dřívějším návrhem KDU-ČSL, který vláda odmítla již loni v srpnu.
Ministerstvo koupí kubistickou sbírku
Vláda v pondělí schválila také výkup souboru kubistických předmětů za 30 milionů korun. Pocházejí z Bauerovy vily v Libodřicích, kde je shromáždila a zpřístupňovala Nadace českého kubismu. Část předmětů ze sbírky zůstane ve vile, část se přesune do Uměleckoprůmyslového muzea a další se vyčlení na zahraniční zápůjčky.
K nejvzácnější části sbírky patří nábytek navržený architektem Vlastislavem Hofmanem, skici pocházející z rané fáze českého kubismu nebo předměty denní potřeby, které se na rozdíl od ostatních proudů moderního umění nikdy nevyráběly sériově, pouze jako zakázkové solitéry, a dochovaných děl v soukromém majetku je nyní již málo. Ve sbírce se objevují práce Pavla Janáka, Ladislava Machoně, Vlastislava Hofmana, Rudolfa Stockara či Jaroslava Horejce.
„Nabízená kolekce je ve svém celku mimořádnou kulturní hodnotou. Ve světovém kontextu nemá obdoby a patří k mezinárodně nejobdivovanějším oblastem movitého kulturního dědictví České republiky. Nabídka výkupu této kolekce je zcela výjimečná, neboť díla českého trojrozměrného kubismu se již na českém i zahraničním trhu téměř neobjevují, zvláště ne v této vysoké kvalitě,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
